Slovo má význam:
→ věcný (obsahový) – pes – chlupaté, čtyřnohé zvíře, šelma, savec =>lexikální význam
→ gramatický – určujeme ho u slova, když se zapojí do věty (vidím psa – určujeme pád, číslo,
rod, vzor…)
Jedno slovo může označovat jednu nebo více předmětů či skutečností.
Podle toho rozlišujeme slova:
→ jednoznačná – jeden význam, nezaměnitelný
→ mnohoznačná – více významů, je to většina slov; mnohoznačnost = polysémie (př. houba,
kohoutek, oko, ostrý)
Homonymie = souzvučnost
- slova znějící stejně, ale mají jiný význam
- vinný (střik) – víno /vinný (člověk) – vina
- lištička – malá liška / lišta
- travička – tráva / trávit, otrávit
Nepravá homonymie – slova se shodují buď jen v psaní nebo ve zvukové podobě
Homografa – shodují se v psané formě (př. panický – panic / panika)
Homofena – shodují se v mluvené podobě, jinak se píší (př. led X let, jed X jet)
Synonyma
- odlišná forma, ale podobný význam
- př. dítě – batole, kojenec, mimino
Antonyma
- slova opačného významu
Změna významu slov
- slova mohou postupem času získat nový význam. Význam slova se může rozšířit nebo zúžit.
Rozšířené slovo – např. zápas
Zúžené slovo – např. máslo
Metafora
- význam jednoho slova se může i přenést na jinou skutečnost. Může se přenášet na základě
vnější podobnosti
- př. zebra – přechod, zuby – na pile, na hřebenu, mandle – v krku, bouřlivý rok – těžký život
Metonymie
- přenášení významu na základě vnitřní souvislosti
- př. Vypil celou láhev. Přečetl Párala.
Synekdocha
– typ metonymie, část je za celek (Nepřišla tam ani noha.) anebo celek za část (Přišla tam celá Praha.)
Žádné komentáře:
Okomentovat