BAROKO
- v 16. st. došlo k hnutí, které vedlo ke ztrátě moci katolické církve = reformace, proto církev vyvinula veškeré úsilí, aby ztracené pozice nabyla zpět = protireformace
- úsilí církve bylo úspěšné, protože si vybírala velmi drastické metody (pálení kacířů a nekatolických knih)
- církev se opírala o jezuitský řád založený fanatickým knížetem Ignácem z Loyoly
- všechno pozemské mělo být potlačeno, smyslový život je hřích, jako za středověku
- doba Baroka vznikla také proto, že ideály renesance a humanismu ztroskotali, naděje na lepší uspořádání světa se neuskutečnily
- proto lidé hledají útěchu u Boha, v ráji svého srdce
- v Evropě řádí 30ti letá válka, realita je krutá a tak se lidé soustřeďují na posmrtný život
Architektura
- vyvážený klasický prostor je nahrazen složitým, stěny jsou silně zprohýbány, zbaveny rovných ploch
- je užito více materiálů, vše je bohatě zdobeno, do chrámu proniká více světla, vše se vlní a působí dojmem pohybu
- Kryštov Dienzehofer – byl stavitelem chrámu sv. Mikuláše na Malé Straně
- Giovanni Santiny – nechal postavit chrám ve Křtinách, ve Zvole, chrám Jana Nepomuckého v Zelené hoře
Sochařství
- libovalo si v rozbujelosti tavrů
- motivy se vyznačovaly pohybem a bujností
- figurální sochařství přineslo dramatické scény, těla jsou zobrazována ve stavu plné bujnosti, zuboženosti a sešlosti, v křečovitých pohybech
- často stavěli morové sloupy
- zámek Kuks, Karlův most
- Jiří a Jan Bendlové, Matyáš Bernard Braun
Malířství
- ústředním motive se stalo lidské tělo v různých polohách, která byla kyprých tvarů
- výrazná byla mimika postav a jejich gesta
- výrazným znakem postav je pohyb, také malovali zátiší a lovecké scény
- Caravaggio (Itálie), vlámský Rubens, Rembrandt (Holandsko)
- čeští malíři: Karel Škréta, Petr Brandl, Jan Kupecký
Literatura
- zpracovávala náboženské i světské náměty
- typické bylo zdůraznění rozdílu mezi pozemským životem a duchovním světem
- častými motivy bylo zobrazeni marnosti života, hrůza ze smrti, z pekla, bloudění, vrcholem bylo splynutí duše s tělem
- autoři používali složitou větnou stavbu, jejich projev byl plný novotvarů, slovních hříček, nadsázek, kontrastů a symbolů
- za kolébku literárního Baroka považujeme
Žádné komentáře:
Okomentovat