2. Fáze ofenzivní (od poč. 19. st. do 20. let 19.st.)
- je to období, kdy jazykovědci a vlastenci usilují nejen o to, aby se česky mluvilo, ale také aby v češtině vznikala díla vědecká, umělecky náročná a aby také mohla být z cizích literatur překládána
- k tomu bylo za potřebí jazyk obohatit, hlavně jeho slovní zásobu
Josef Jungmann
- byl to básník, jazykovědec, literární teoretik, překladatel a organizátor kulturního života
- aby mohl překládat umělecká díla, obohacoval slovní zásobu (přejímáním ze slovanských jazyků, oživováním zapomenutých slov, novotvary)
- celou novou českou slovní zásobu shrnul do slovníku
- Slovesnost – teoretický spis o literatuře je doplněný čítankou, která ukazuje ukázky od dob Jana Husa až po Jungmannovu současnost
- Historie literatury české – dílo podobné jako u Dobrovského, navíc obsahuje seznam všech českých literárních památek od počátku písemnictví až po Jungmanna
Dějepisectví
František Palacký
- největší historik své doby
- napsal Dějiny českého národu v Čechách i v Moravě – dílo zachycuje od začátku českého národa až po nástup Habsburků
Pavel Josef Šafařík
- zabýval se slavistikou
- napsal Slovanské starožitnosti
- chtěl dokázat, že Řekové, Římané a Germáni jsou praobyvatelé Evropy a spoluautory její kultury
Poezie
- r. 1817 byl ve Dvoře Králové nalezen soubor básní, který měl vypadat jako zbytky staré české poezie ze 12.-13. st.
- v r. 1818 byl nalezen na Zelené hoře zlomek epické básně, který měl vypadat jako že je z 8.-9. st.
- ve 20. st. se poznalo, že jsou to padělky, autory byli Václav Hanka a Josef Linda
- tyto díla byly inspirovány Jakešem McPhersonem (Básně Ossianovi – padělek)
Jan Kollár
- je považován za největšího básníka NO
- byl evangelickým kazatelem, studoval také v německé Jeně, kde se právě v té době projevovalo vlastenectví formou sjednocování německých států
- sjednocování se mu zalíbilo a navíc dostal strach ze silného a rozpínavého Německa
- přál si tedy, aby se slovanské národy taky sjednocovali a vůdčím národem bylo Rusko
- Slávy dcera – skládá se z předzpěvu a 5-ti zpěvů (1. Sála, 2. Labe, Rén, Vltava, 3. Dunaj, 4. Léthé, 5. Acheron)
- časomíra – typické pro ni je, že se střídají doby, jedna těžká a dvě lehké
- těžká doba – dlouhá slabika (au, ou, á,…)
- tuto formu pěstovali Řekové a Římané, ale v češtině se neujala, protože se dostává do rozporu se přirozeným přizvukováním
- sbíral lidovou slovesnost, sesbíral okolo 2500 slovenských básní a vydal je pod názvem Narodnik spievanky
František Ladislav Čelakovský
- byl profesorem slávistiky, vycházel z lidové poezie ale na rozdíl od Kolára nepíše tak pateticky
- sbíral lidovou slovesnost a vydal sborník Slovanské národní písně
- studium lidové poezie ho přivedlo na myšlenku vytvářet její ohlasy – básník nevyjadřuje vlastní pocity, ale snaží se vyjádřit pocity celého národa
- napsal Ohlasy písní ruských – obsahuje básně většinou epické, ve kterých napodobuje ruskou lidovou slovesnost
- nejtypyčtějším ruským lidovým žánrem je Bylina – hrdinské zpěvy o ruských bohatýrech
- k vyvolání dojmu autentičnosti občas používá ruská jména, občas ruské slova nebo slova ruštině podobné
- Ohlasy písní českých – většinou básně lyrické, milostné, satirické, zhudebněno Nedvědem
- Toman a lesní pana – jediná epická báseň
Václav Kliment Klicpera
- byl profesorem na gymnáziu v Hradci Králové
- napsal Točník
- psal komedie, např. Každý něco pro vlast, Rohovín Čtverrohý, Divotvorný klobouk
Žádné komentáře:
Okomentovat