Gelasius Dobner-nejčastěji psal o husitské době, kritizoval Hájkovu Kroniku Českou
Martin František Pelcl-napsal náhradu Hájkovy kroniky, první profesor češtiny na UK
Nová kronika česká
František Palacký-výhodně se oženil, pak se věnoval jen vědě, protože dosáhl ekonomického zajištění, velmi aktivně se věnoval vlastenecké činnosti a dostal titul „Otec národa“, zabýval se politikou (austroslavismus), vydával Časopis Společnosti muzea v Čechách
Dějiny národa Českého v Čechách a v Moravě-celoživotní nejdůležitější dílo, 5 dílů (první v němčině, další v češtině), zachytil dějiny od nejstarších dob do roku 1526 (upevnění habsburské moci), nejslavnější byla podle něj husitská doba, z jeho díla čerpal Jirásek, jsou nejen historickým,ale i uměleckým dílem, naše dějiny chápal jako neustálé střetávání Čechů s Germány, které pak porovnával, Češi, jako národ, jsou demokratičtější
Falešné rukopisy
obrozenci toužili prokázat kulturnost národa starými literárními památkami, ty neexistovaly a byly falešně vyrobeny
Královédvorský-měl údajně pocházet ze 13. Století, byly tam epické, lyrickoepické a lyrické básně
Zelenohorský-měl pocházet z 9.-10. Století, zlomek textu o Libušině soudu, tenhle vzbudil podezření Josefa Dobrovského, že nejsou pravé
V 2. Polovině minulého století byly kritizovány oba rukopisy, byly objeveny jazykové a historické nepřesnosti (inkoust byl mladý po chemické zkoušce)
Kritikové- T.G. Masaryk, Goll + Hostinský (historici), Gebauer (jazykovědec)
Rozsáhlé spory zasáhli i do tehdejší politiky
I přes falešnost měli svůj význam: 1, v době obrození posílili národní sebevědomí
2, jejich texty inspirovali řadu umělců (Mánes, Smetana)
pravděpodobní tvůrci-
Václav Kamka-archivář Českého muzea
Josef Linda-spisovatel a novinář
Záře nad pohanstvem-o Slovanech
Žádné komentáře:
Okomentovat