Májovci

1858-Máj (název byl vybrán na Máchovu počest) autoři byli obdivovatelé Máchy a sami chtěli být pokrokoví spisovatelé, obsahoval domnělý Máchův portrét, tvůrci = májovci (májová generace)
Program :
1. Odklon od historicismu a větší zájem o současnost
2. snaha psát naprosto o všem, včetně záporných věcí (sociální problémy)
3. snaha pozvednout naši literaturu na evropskou úroveň (hodně překládali a využívali cizí náměty)
Vítězslav Hálek-hlavní organizátor, pocházel z venkova, studoval v Praze na filozofické fakultě, po studiu pracoval v Praze jako redaktor v redakci Květů, Lumíra a Národních listů, většinou pracoval spolu s Nerudou, měli podobné pokrokové názory, ale jejich tvorba se zásadně odlišovala, byl za svého života velmi obdivován, protože psal velmi optimisticky, jednoduše, srozumitelně o příjemných věcech, ale Neruda byl kritizován a až do své smrti nepochopen, protože psal pesimisticky a jeho vyjadřování bylo velmi náročné a složité k pochopení
a)poezie-psal hlavně lyriku, básně byly velmi zpěvné a navozovaly pocit dobré nálady
V přírodě-přírodní, zobrazoval jarní, slunečnou přírodu, hodně improvizoval
Večerní písně-milostná, píše vždy o šťastné lásce a projevil se vliv jeho života, sám šťastnou lásku prožíval a výhodně finančně se oženil
Pohádky z naší vesnice-teprve později si všímal společenských problémů (chudoba na vesnici)
Dražba-dražba nuceného prodeje krávy, která byla jediným zdrojem obživy chudé vdovy, která byla přinucena krávu prodal kvůli dluhům
b)drama-nebyl tu příliš úspěšný
Král Vukašín-hra z našich národních dějin, ale postava je vymyšlená
c)povídky-z venkovského prostředí, na rozdíl od Němcové už vesnici neidealizoval a víc si všímal temnějších problémů, upozorňoval na majetkové rozdíly a často píše o výminkářích
Na výminku, Na statku a v chaloupce, Pod pustým kopcem
Muzikantská Liduška-příběh dívky z bohatého statku, které rodiče bránili provdat se za chudého mládence a ona se nakonec pomátla na rozumu
Poldík rumař-(Křídová kresba) vyjímka, psychologická, o muži, který se ujal syna svého bývalého soka v lásce a na žádost jeho matky ho vyučil svému řemeslu - povoznictví
Jan Neruda-(1834-1891) pocházel z Prahy, jeho otec měl malinký obchod na Malé Straně, jeho matka byla posluhovačka v domácnosti Joachyma Barranda (podle některých je jeho synem), začal studovat práva a filozofii, ale nic z toho nedokončil a střídal potom různá zaměstnání (úředník, učitel, redaktor), redakce časopisu Čas, Hlas, Květy, Lumír a Národní Listy, aktivní a společenský člověk, velmi rád tančil, sám hrál na několik hudebních nástrojů, stýkal se se Sabinou, Fričem, Němcovou, Erbenem