- Ladislav Stroupežnický
Zvíkovský rarášek, Paní mincmistrová
Naši furianti - první hra, která konkrétně podávala obraz života na jihočeské vesnici
děj : o místo ponocného v obci se uchází dva zájemci (krejčí Fiala a vysloužilý voják Bláha) každý z uchazečů á na své straně jednoho vlivného sedláka (Dubský a Bušek) a tím se spor přenáší i na ně, čím že ohrožena svatba jejich dětí (Václav a Verunka) ve vesnici se nejde Bláhou podepsaný dopis, kde vyhrožuje vypálení celé vesnice pokud nebude ponocným zjistí se, že Bláha je nevinný a je nalezen viník, kterým byla dcera sedláka Fialy Dubský má radost, že jeho chráněnec je očištěn, ale Bušek zuří – přišel o vážnost v obci sedláci brání sňatku a tak Václav odchází na vojnu, ale naštěstí se pak usmíří a celé to končí svatbou Václava a Verunky Bláha se stane ponocným
- Gabriela Preissová
Gazdina roba – Mánek (syn z velkého statku) miluje Evu (krejčířka), Mánkova matka má pro něj vybranou nohatou nevěstu a Evě vyčte, že ho svádí. Ta se urazí a nechá ho si tu bohatou dívku vzít, sama si vezme kulhavého kožišníka. Není však v manželství šťastná, stejně jako Máneka, tak spolu prchnou do Rakouska. Eva pořád nutí Mánka aby si ji vzal a ušetřil ji tak ponížení, které jako roba prožívala, ale Mánek je slaboch a nechce se nechat rozvést a tak Eva skočí do Dunaje. Zhudebněno J.B. Foersterem jako Eva
Její pastorkyňa – Jenůfku (schovanka kostelničky) milují její dva nevlastní bratři, Laco (spravedlivý a mírný) zohyzdí Jenůfce obličej, aby se přestala líbit Števovi, ten ji opravdu opustí i když Jenůfa čeká jeho dítě. Kostelnička aby zachránila čest Jenůfy, tak Jenůfu uspí a dítě hodí do řeky a Jenůfě řekne, když se probudí, že dítě umřelo. Vesničané však naleznou dítě a kostelnička se přizná ke svému činu, Jenůfa ji však odpustí a nalezne oporu v Lacovi, který při ní stojí. Nakonec se vezmou. Zhudebněno Leošem Janáčkem.
Žádné komentáře:
Okomentovat