Myšlení

- je nejvyšší psychický, poznávací proces, která slouží k řešení problémů - vychází z vnímání
- je zobecněné a zprostředkované poznání předmětů a jevů na základě pochopení jejich vzájemných zákonitých souvislostí
- teoretické řešení problémů na základě předchozího smyslového poznání. Hledání optimální cesty, jak problém vyřešit. Výchozím materiálem je názorné poznání ( vjemy a představy ), ale při myšlení dochází k jejich přeskupování a k novému a hlubšímu pochopení jejich vztahů. Základní jednotkou myšlení je pojem. Myslíme v pojmech a díky pojmům. Výsledkem myšlení bývá nový pojem.

Ancipace - předvídání budoucností na základě racionálního myšlení (vidím suchou květinu à měla bych ji zalít)
- souvisí blízce s pamětí a řečí
- tři formy myšlení
1) pojem - stavební kámen myšlení
- slovo, které shrnuje podstatné vlastnosti předmětů nebo vjemů - např. strom = představím si ho
- zobecněná představa postihující podstatné znaky určité skupiny příbuzných jevů
2) soud - vychází ze spojení několika pojmů ( např. věta )
3) úsudek - je spojení dvou nebo více soudců (promisy - soudy, ze kterých vycházíme)

Fáze řešení problémů - 1) seznámení s problémem - je zadán nebo vyvstane
2) rozbor problému - zamyšlení se nad nimi - dávání informací dohromady
3) samotné řešení problému - pokusem a omylem
- vhledem - okamžitý nápad
- prostřednictvím plánování myšlenek
4) nalezení řešení
5) kontrola