a) první pokusy o českou dramatickou tvorbu, hry na hradech a zámcích
České divadlo mělo málo času na to, aby se mezi husitskými válkami a Bílou horou. rozvinulo Přejímalo se ze zahraničí. V 18. stol. si bohatí šlechtici budovali divadla ve svých sídlech a zvali si kočovné herecké společnosti. Obliba italské opery. Poněmčování. V jezuitských klášterech bylo součástí výuky i divadlo. Hrály se hry s náboženskou tématikou (latinsky). V období baroka byla odmítána renesanční díla (např. Shakespeare). Znovu zavedena zásada tří jednot. Bohatí měšťané sledovali hry od Schilera, Goetha nebo Moliera.
Interludia – Kratší jednoaktovky. Zábavný až fraškovitý charakter, lidové.
b) divadelní počátky v národním obrození
Václav František Kocmánek
Nejznámější tvůrce interludií. Jednoduché, komické, frašky
Zamilovaný ponocný – První česká hra (1763). Pantomima s hudebním doprovodem. Český text přednášeli němečtí a italští herci – proto neměla hra úspěch.
Selské (sousedské hry) – Na venkově. Psali je písmáci. Moc se jich nedochovalo.
České loutkářství
Pol. 18. stol. Nositelé českosti. Pouze česky. Měli velký úspěch a vliv na NO. Témata – převážně historická, pohádky, balady. Postava Kašpárka (Neposedný šibal, dobrá nálada, svým jednáním napravuje špatnosti).
Matěj Kopecký
Nejslavnější český loutkař. Hry s vlasteneckými náměty.
Oldřich a Božena neboli Posvícení v Hudlicích
Loupežníci na zámku
Pan Franz ze zámku
Strašlivé hodování nebo Don Juan, mordýř svého pána bratra Don Carlos – První český divadelní text (1782). Smrt jednoho Habsburka, spíše veselohra.
Divadlo v Kotcích – První stálé divadlo v Praze (1788). Hrálo se tam německy. Kníže Honzík - První česky hrané představení (1771). Veselohra. Neúspěch – strašná čeština.
Thumovské divadlo – Vlašské a italské opery. Jen pro ty nejvznešenější.
Nosticovo divadlo (21. 4. 1783) – Vybudováno kvůli nedostatečné kapacitě thumovského divadla. Bylo pro české stavy. Přejmenováno na Stavovské, později na Tylovo, nyní opět Stavovské (součást Národního divadla).Bylo otevřeno hrou Emilia Galloti (Lessing). Premiéra Dona Giovanniho (29.9.1787). Postupně se začaly hrát i české hry.
Bouda – Provizorní, pouze české hry. Postavena nadšenými vlastenci. Dřevěná, na Václaváku
Vděčnost a láska k vlasti (Augustin Wilhelm Iffalando) – První představení (8. 7. 1786). Českých her bylo málo, proto se hodně překládalo.Roku 1789 bylo zrušeno.
Václav Thám
Původně byl u policie. Po stržení boudy se dal ke kočovným hercům.
Básně v řeči vázané (1785) – Novodobý český almanach. Tvorba soudobých básníků. Obsahoval anakreontika (příroda).
Břetislav a Jitka aneb Únos z kláštera;
Vlasta a Šárka aneb Dívčí boj u Prahy – Obě jsou převedením starých českých pověstí do divadelní podoby. Příliš zdůrazňoval vlastenecké prvky.
Václav Kliment Klicpera
Autor 60 divadelních her. Zakladatel původního českého dramatu z měšťanského a lidového prostředí. Přivedl k divadlu J. K. Tyla.
Hadrián z Římsu
Divotvorný klobouk
Rohovín čtverrohý
Veselohra na mostě
Zlý jelen
Každý něco pro vlast
Blaník
Jan za chrta dán
c) J. K. Tyl
Josef Kajetán Tyl
Narodil se v Kutné Hoře (1808 – 1856). Šel ke kočovnému divadlu, mnoho profesí. Řídil Kajetánské divadlo. Dramaturg českých představení ve Stavovském divadle. Vlastenec, po roce 1848 nesměl do Prahy. Novinář i dramatik. Myšlenka na postavení ND.
Žurnalistika
Květy české – Založil je, hlavní přispěvatel. Zakladatel prózy ze současnosti, vlastenecká tématika
Pražský posel – Pro venkov, lidovější vrstvy
Historické povídky z české minulosti
Vyzdvihoval české vlastenectví
Rozina Kuthardová; Dekret Kutnohorský; Tataři u Holomouce
Poslední Čech – Rozsáhlá povídka, Tylovo nejromantičtější dílo. První český společenský román, určen pro vyšší české společnosti (o nich také vypráví), zidealizované
Rozervanec – O Máchovi, kritika, nepochopil Máj
Divadelní hry
Fidlovačka aneb Žádný hněv a žádná rvačka – Premiéra 21.12.1834. Jednoduchá hra, píseň Kde domov můj (František Škroup)
Paní Marjánka, matka pluku – Komediální. Výrazná vlastenecká tématika.
Pražský flamendr – Pochmurný.
Paličova dcera
Strakonický dudák – Jeho nejslavnější hra, pohádkové. Švanda je zamilovaný do Dorotky. Odejde do světa vydělávat. Skončí v Turecku, tam potká Pantaloeona Vocilku – začne dělat Švandovi managera, má nad ním moc. Dorotka se pro něj vydá s Kalafunou do světa. Vocilka Švandu skoro ožení s tureckou princeznou, ten se ale vrátí s Dorotkou. Vystupují zde víly a sudičky.
Tvrdohlavá žena a zamilovaný školní mládenec – Veselohra, politické prvky – 1848. Narážky proti habsburskému absolutismu.
Krvavý soud aneb Kutnohorští havíři – Vzbouření havířů, krvavě potlačeno. Vykořisťování, první české sociální drama.
Jan Hus; Žižka z Trocnova; Krvavé křtiny aneb Drahomíra a její synové
d) Prozatímní a národní divadlo
Česká společnost ustanovila Sbor pro zřízení národního divadla. V čele Palacký, přidali se májovci. Boj mezi mladočechy a staročechy (ti tvrdili, že národ není ještě tak vyspěli, aby postavil ND).
Prozatímní divadlo – Postaveno staročechy. V konkurzu zvítězil Vojtěch Ignác Ulman – novorenesanční budova na břehu Vltavy. Postaveno 18.11.1862. První představení Král Vukašín (Hálek). Mnoho překladů.
Národní divadlo – Postaveno mladočechy. Do čela sboru se postavil Karel Sladkovský. Konkurz vyhrál Josef Zítek. 16. 5. 1868 – položeny základní kameny. Výzdoba: M. Aleš, F. Ženíšek+V. Hynais – opona; V. Brožík – sochy; J. V. Myslbek. Slavnostní otevření 11.6.1881 s premiérou Libuše. Při dokončování střechy vznikl požár, nové sbírky, rekonstrukci si vzal na starost J. Schulz (hydranty, železná opona). Znovuotevření divadla 18.11.1883 opět Libuší. První ředitel František Adolf Schubert.
e) tvorba inspirovaná ND
Gabriela Preisová
Moravské slovácko. Tragédie v realistickém stylu.
Gazdina roba – Vdaná žena se stýká s jiným. Když se to prozradí, skočí do Dunaje. Josef Bohuslav Foester z toho vytvořil operu.
Její pastorkyňa – Utopí dítě své schovanky, odsouzena za vraždu.
Alois a Vilém Mrštíkové
Maryša – Navazují na Preisovou. Spory o tom, zda se hodí do ND (příliš lidové) – premiéra 1894 (vítězství realismu v ND). Jihomoravská statkářská rodina Lízalů. Rodiče donutí Marii ke sňatku s Vávrou, který se ji protivil. Milovala čeledína Francka (pak odešel na vojnu). Podporovala ji jen babička. Po návratu Francka, Vávra žárli a dělá scény. Otráví ho kávou.
Alois Mrštík
Rok na vsi – Realistický obraz života na slováckém venkově.
Vilém Mrštík
Nadaný, žurnalistika, překlady z ruštiny.
Pohádka máje – Lyrická próza, Ríša a Helenka jihomoravské lesy.
Santa Lucia – Autobiografické prvky, trochu naturalistické. Student Jordán – nepochopí ho měšťanská společnost, je z vesnice. Nemůže dostudovat, přestože je nadaný.
Zumři – Nedokončené, navazuje na Santa Luciu. Dva bratři, na kraji společnosti, vyhozeni z bytu. Hledají byt na jiném konci Prahy.
Žádné komentáře:
Okomentovat