v roce 48 dochazí k první vlně emigrace
-odchází třeba Jan Čep
-je zde existencinalistická a surrealistická próza zastoupená Bohumile Hrabalem a Ladislavem Fuksem
-díla jsou vydávána oficielně ale jsou v nich prováděny cenzurní zásahy
-Bohumil Hrabal -Perlička na dně
-Pábitelé
-Taneční hodiny pro starší a pokročilé
-Postřižiny
-Městečko kde se zastavil čas
-Krasosmutnění
-Harlekýnovy miliony
-Příliš hlučná samota
-Slavnosti sněženek
-Ladislav Fuks -Spalovač mrtvol
-Variace pro temnou strunu
-Myši Natalie Mooshabrové
-Kriminální rada
-Vévodkyně a kuchařka
-další odnož literatury tvoří socialistický realismus, jde většinou jenom o literaturu poplatnou své době
-jsou zde však i autoři kteří positivně vybočili, Jan Otčenášek a Jan Procházka
-Jan Otčenášek -Občan Brych
-Jan Procházka
-autoři prózy histrické a historizující hodně preferovali kronikářský model, je kalden důraz na hist. události, jen vyjímečně jde o dobrá epická díla
-autoři píšící tuto litaraturu jsou Vladimír Neff, Václav Kaplický, Vladimír Körner, Jiří Šotola
-Valdimír Neff -Sňatky z rozumu
-Krásná čarodějka (až postmoderní)
-Václav Kaplický-Kladivo na čarodejnice
-Vladimír Körner -psal scénáře
-Jiří Šotola -Tovaryšstvo Ježíšovo
-jeden z našich významných autorů je také Ota Pavel, ve svém díle se věnuje jak problematice holocaustu tak i sportovním námětům
-Ota Pavel -Plná bedna šampaňského
-Dukla mezi mrakodrapy
-do roku 56 je atmosféra ve společnosti spíše špatná a napjatá, po roce 56 (stalinova smrt) následuje uvolnění napětí, začínají tvořit mladí autoři,
-svobodné období je násilně přerušeno vpádem vojsk varšavské smlouvy roku 68, je silně omezena svoboda projevu, mnozí autoři vydávají svoje díla v samizdatu nebo exilu
-nové talenty české prózy jsou Ludvík Vaculík, Pavel Kohout, Josef Škvorecký, Milan Kundera, Michal Viewegh
-Ludvík Vaculík -spíše vydával v samizdatu, sám založil samizdatové nakladatelství Petlice
-Pavel Kohout -v počátku své tvorby je to naivní chlapecká poezie, angažovaná
-v šedesátých letech náhle obrátil a vystoupil ze strany
-píše dramata, básně, romány
-emigrace do Rakouska
-Josef Škvorecký -Zbabělci
-Tankový prapor
-Prima sezóna
-Milan Kundera -Monology
-Sešity směšných lásek
-Žert
-Michal Viewehg -Výchova dívek v Čechách
-Báječná léta pod psa
-po roce 68 následuje druhá vlna emigrace, mnoha autorům je zakázána tvorba, vzniká samizdat, díla jsou vydávána v exilu, oficialně vydána díla jsou silně cenzurována
-mnoho autorů, hlavně mladých se uchýlí k emigraci a odchází a tvoří v zahraničí, patří mezi ně Pavel Kohout, Josef Škvorecký, Milan Kundera, ostatní zůstávají doma a vydávají svá díla v samizdatu, e.g. Ludvík Vaculík, Bohumil Hrabal
-Pavel Kohout -odchází do Rakouska
-August, august, august (drama)
-Katyně
-Kde je zakopán pes
-Konec velkých prázdnin (scénář)
-Josef Škvorecký -odchází do Toronta kde zakládá vydavatelství „68 publishers“
-Milan Kundera -odchází do Francie
-Nesmrtelnost
-Ludvík Vaculík -zůstává doma
-Český snář
-Jaro je tady
-Sekyra
-Bohumil Hrabal -Obsluhoval jsem anglického krále
-velká část autorů se věnuje tématice druhé světové války nebo holocaustu
-každý o těchto hrůzách píše vlastním stylem, Ota Pavel má velice humanistický styl a jen lehce nastiňuje mezi řádky, Arnošt Lustig zase předvádí chování člověka v krajních situacích, hrdinové jsou slabí ale ochotní se v mezní situaci odhodlat k činu, Bohumil Hrabal zpracovává téma existencionalismu, Ladislav Fuks zase rozehrává psychologické struny a soustředí se na vnitrní svět hrdiny, jde o po psychologické stránce velice propracovaná díla, Viktor Fischl píše taky o lidech v karjních situacích ale pro jeho hrdiny je hlavní přežít za jakoukoli cenu
-Ota Pavel -Jak sem potkal ryby
-Smrt krásných srnců
-Arnošt Lustig -Motlitba pro Kateřinu Horovitzovou
-Nemilovaná
-Bohumil Hrabal -Ostře sledované vlaky
-Ladislav Fuks -Mí černovlasí bratři
-Pan Theodor Mundstock
-Spalovač mrtvol
-Viktor Fischl -Dvorní šašci
Žádné komentáře:
Okomentovat