Klasické období: 5.st. - 322 př.n.l. (smrt Aristotela)
- centrum v Athénách - mořeplavba a obchod - bohatství, luxus, blahobyt - čas a peníze na filozofování
- potřeba vzdělání
- demokratický systém - řečnictví (snaha přesvědčit o své pravdě)
Sofisté (z řec. sofistai = učitelé moudrosti)- skepticismus
- potulní učitelé, vyučují především řečnictví
- nikdy nevytvořili skupinu - jednotlivci
- praktici - nepřikládají význam teoretickému poznání
- skeptici - správnou a definitivní odpověď nemohou nikdy najít
- nemohou poznat přesný základ a podstatu přírody - zájem odvrácen na člověka, jeho postavení a působení na společnost a opačně
- úplné objektivní poznání není možné, protože nám chybí kritéria k rozlišování pravdy
- vnesli do F relativismus: dobro je relativní, poznání je relativní - žádné měřítko - relativismus - záleží na situaci, ve které se člověk nalézá, jak věci hodnotí ( např. nemoc je pro nemocného špatná, ale pro lékaře zdroj obživy), pro každého je pravda něco jiného, nemůžeme poznat dobro a zlo
- záleží jen na tom, jak a kdo dokáže přesvědčit o své pravdě
- zakladatelé společenské kritiky
- porovnávají kulturní zvyklosti různých měst
- porovnávají co je v lidské společnosti původu přírodního a co je výsledek lidské činnosti
-za své učení si nechávali platit, což bylo v jejich době neobvyklé a odsouzeníhodné popřeli tím morální měřítka, proto označení „sofisté“ bylo nepopulární a hanlivé.
Protágoras z Abdéry (480 - 410 př.n.l.)
"Měrou všech věcí je člověk, jsoucích, že jsou, a nejsoucích, že nejsou."
= vše musíme posuzovat vzhledem ke konkrétnímu člověku,
Gorgiás z Leontýn (483 - 375 př.n.l.)
- vytýčil základní meze v poznání – noetická skepse
1) nic není
2) kdyby něco existovalo, nemohlo by to být poznáno
3)kdyby to mohlo být poznáno, nemohlo by to být sděleno
- odvrácení pohledu od přírody ke společnosti
- zabývají se myšlením jako samotným předmětem, podmínkami myšlení, způsobem myšlení
- zkoumání etických měřítek - základy etiky jako vědy (součást filozofie)
- možnosti vyjádření - rozvoj gramatiky a lingvistiky
- rozvoj logiky - vytvářeli nenapadnutelné slovní říčky - tzv. sofizmata
Další zdroje o tomto tématu naleznete zde:
23. Filosofie klasického období a helénistická filosofie
19. Antická filosofie – kosmologická a antropologická
20. Antická filosofie – systematická a helénistická
Antická kultura
SOKRATES (469 - 399 př.n.l.)
SOKRATES (469 – 399)
Platón (427 – 447 př.n.l.)
PLATÓN (427 – 347 PNL¨)
PLATÓN (427 - 347 př.n.l.)
ARISTOTELES (4. století PNL)
Aristoteles vypracoval systém 10 kategorií
EPIKUREISMUS
Antický skepticismus
Skepticismus, Epikureismus
Eklekticismus
Články na hledaný výraz "Antická filosofie klasického a helénistického období" naleznete na bezuceni.cz
Něco málo z literatury:
OdpovědětVymazatPlatón psal v podobě dialogů (Faidros, Ústava)
Aristotelés byl Platónův žák, vychovatel Alexandra Velikého. Dílo: Poetika a Rétorika (encyklopedické dílo (shrnutí poznatků) a rozdělení vědních oborů).