Baroko:- zrod ve Španělsku a v Itálii v pol.16.stol. (z portugalského slova barroco = jímž klenotníci označovali nepravidelně utvářenou perlu o mnoha ploškách) = vystihuje složitost barokního umění
- poslední evropský univerzální styl – tj. uplatňoval se ve všech uměleckých oborech
- podobně jako romantismus i baroko je nejen uměleckým stylem, ale i životním postojem, nový typ náboženskosti (religiozity)
o gotika: Bůh je nahoře a člověk tíhne k němu vzhůru
o baroko: Bůh je přítomen ve všem a všude, vztah člověka k němu i k sobě je složitý – víra je citově vzrušená (exaltovaná), upíná se k zázrakům, proroctvím, znechucení pozemským životem a až mystické (nadpřirozené) ztotožnění s Bohem
- hrůzy a utrpení třicetileté války (1618-1648) oslabily důvěru v lidský rozum, jakou měl humanismus a renesance => ztráta jistoty člověka ve světě, jediná naděje je v Bohu
- nicotnost člověka X dokonalost Boha
- baroko – velmi mnoho podob, obtížná charakteristika
- symboly mají vyjádřit nevyslovitelné a tajemné (astrologové, proroci, stoupenci magie)
- naturalistická konkrétnost – hlavně kazatelé
- lidská bezmocnost vůči řádu a pomíjivosti světa
- dramatické napětí z protikladu ducha a hmoty (především ve výtvarném umění)
- základní tendence je svár a dvojznačnost (odrážející konflikty mezi reformací a protireformací)
- monumentalita - snaha ohromit člověka
- odvrat od přírody
- zásada kontrastu => dramatičnost (krutý ďábel x milostivý Bůh, zlo x dobro)
Žádné komentáře:
Okomentovat