- nejvýznamnější a nejdůslednější básník českého romantismu
- narodil se v Praze – bydlel na Újezdě, pak na Dobytčím trhu (dnešní Karlovo náměstí)
- otec mlynářský tovaryš, voják, pak krupař
- původní jméno Ignaz – počeštil na Hynek
- pokrokový vlastenec (pomáhal polským studentům prchajícím po nezdařeném protiruském povstání r.1830)
- spory s Tylem
během studií psal básně, hrál divadlo, rád cestoval (navštívil 90 hradů, pořizoval si jejich kresby)
výstřední povaha – melancholie, zasmušilost
- výstředně se oblékal (dlouhý, široký světlešedý plášť s červenou podšívkou
pozlacené knoflíky, jezdecké boty a červená čepice)
- vztah k Lori Šomkové – syn Ludvík – K.H.M. zemřel v den plánované svatby
- ostatky byly původně v Litoměřicích a v březnu 1939 byly převezeny na Vyšehrad
-lyrickoepická báseň Máj
- vrchol tvorby – vyšel už více než 200krát
- dějiště: krajina pod Bezdězem, u Doks
- tragédie (Jarmilina, Vilémova, obecně lidská) = jen východisko k filozofickým úvahám o smyslu života – ostrá kritika tehdejší společnosti
- 4 zpěvy, 2 intermezza + prostý děj:
- Vilém zjistí, že jeho dívka byla svedena a zabíjí jejího svůdce, tím byl však jeho otec, kterého nikdy nepoznal. Jarmila se utopí v jezeře, Vilém umírá na popravišti
- Vilém - není si vědom viny, do situace byl vehnán vnějšími silami, proti člověku zasahuje slepý a nepřátelský osud – podobně cítí i další hrdinové u K.H.Máchy
- dobový ohlas: nepochopen současníky, Mácha je snivec a buřič (Šalda)
- Máchův vliv na další generace např. májovci, V. Nezval, J.Hora
-
- umělecké prostředky: kompozice jako drama (vzestup, vrchol, sestup)
- epiteta konstans – bělavé páry
- epiteta ornans – večerní břeh
- metafory – bledá tvář lůny
- personifikace – o lásce šeptal tichý mech
- oxymóron – zbortěné harfy tón
- pleonasmus – modrý blankyt
- kontrast – život x smrt, světlo x tma
Žádné komentáře:
Okomentovat