- Havířská balada
- hl. postava: Rudolf Hudec, který pod pseudonymem Jan Zvonař opouští Čechy a odchází za prací do Německa. Prožívá období spokojenosti, šťastného rodinného života à neštěstí v dole, ztráta práce, smrt syna, hospodářská krize à chudoba, návrat do Čech
- východisko z krize – lidská solidarita
- sevřená kompozice, autorka mění styly vyprávění, volí zvláštní formu dialogu
- po vzoru villonských balad rozčleněna na 3 části
Vladislav Vančura (1891 – 1942)
Román Pekař Jan Marhoul (proletářská próza)
- baladicky zabarvený příběh zchudlého benešovského pekaře, dobráka, který soucítí s ostatními, rozdává všem, co má à tragický konec (zničen sobectvím)
- autor využívá různých jazykových vrstev (hovorová slova, patetické výzvy směrem ke čtenářům, řečnické otázky, anarchismy)
Baladický román Markéta Lazarová
- z doby loupeživého středověku
- historie mu není cílem, ale prostředkem k zachycení plnohodnotných postav (renesanční typy postav – vše prožívají naplno)
- láska krásné a zbožné Markéty k zbojníku Mikulášovi (láska překonává překážky, je smyslem života)
- spisovatel narušuje dějové linie různými komentáři à dává najevo, že čtenář čte vyprávěný příběh, který se mohl, ale nemusel stát; nutí k přemýšlení
„Nešťastná Markéto, není ta modlitba zoufalá?
(k Markétě)
Poznáváte, jak se prosebnice vynáší?“
(ke čtenáři)
Záměr: oslava krás života, protest proti měšťáctví
Žádné komentáře:
Okomentovat