Eriksonovo pojetí psychosociálního vývoje:
pokládá se za věrného Freudova žáka- jeho teorie je v mnohém zásadně odlišná - zdůraznuje především společenské, historické a kulturní podmínky vývoje dětgí.
člověk je tvor společenský - jeho vývoj je nutně závislý na zdravých sociálních vztazích v jeho nejbližším okolí, na způsobu výchovy, na tom jak bude úspěšné ve škole
Osm údobí v životě člověka:
1. Základní důvěra proti základní nedůvěře:
nejrannější období, kojenec neodlišuje sebe od ostatního světa - velice důležité, aby získalo pocit důvěry v dobro světa. Úkolem tohoto stadia je obhájit základní důvěru proti pocitu strádání, opuštěnosti, nostalgie po ztraceném ráji
2. Autonomie proti studu a pochybám:
stud - velice často býva překryt pocitem viny
3. Iniciativa proti vině (předškolní období)
v předškolním období se setkáváme s dítětem plným iniciativy - vrůstá do sebe sama, je tvořivé, uvolněnější a bystřejší ve svém úsudku
k autonomii je přidávána vlastní iniciativy, která u dítěte s nadbytkem energie způsobuje podnikání, plánování, činorodost
nebezpečí však tkví i v možném vzniku pocitu viny
4. Snaživost proti méněcennosti (mladší školní věk)
dítě musí zapomenout na svá minulá přání a naděje (se vstupem do školy)
poznává účel a produktivitu, učí se vytrvalé a systematické práci, píli
vytváří v sobě pocit snaživosti
5. Hledání vlastní identity proti konfúzi rolí:
s příchodem období puberty končí dětství a začíná mládá
hledá své otázkami nejistoty vlastní identity
hledá své místo, smysl své existence, své poslání
podle Eriksona v žádném jiném životním cyklu si nejsou tak blízké příslib objevení sebe samého a hrozby ztráty sebe samého
Žádné komentáře:
Okomentovat