Česká satirická literatura
- veršovaná, rýmovaná podoba.
- Cílem bylo zesměšnit, zkritizovat určitý společenský nešvar.
- Hradecky rukopis -14. století, autor neznámý
- typ mravokárné literatury - odhaluje společenské nešvary a veřejně je kritizuje.
- Satiry o řemeslnících a konšelích - 7 epických básní, kritizuje jednotlivá povolání - řezníky, sladovníky, pekaře, ševce.
- Největší kritika - radní - korupce.
- Nejlépe z toho vycházejí lazebníci autor se jich zastává.
- Desatero kázání božích - nejútočnější satira z Hradeckého rukopisu. Autor rozebírá jednotlivá přikázání a zároveň kriticky a ironicky poukazuje na společenské vrstvy porušující boží přikázání.
- Cílem poukázat na nemravnost společností.
- Hlavně se vysmívá duchovenstvu a šlechtě.
- Bajka o lišce a džbánu - zvířecí epos - příběh lišky, která chce utopit džbán a sama se při tom utopí. Vystupují zde zvířata s lidskými vlastnostmi.
Smil Flaška z Pardubic
- autor satirické literatury.
- Byl příslušníkem vysoké šlechty - odhaluje pozice církve a vysoké šlechty
- autorem zvířecího eposu Nová rada - alegorie (jinotaj) - veršovaná epická báseň. Za postavou mladého Iva se skrývá Václav IV. Mladý lev nastoupí na trůn a sezve na sněm všechny zvířecí druhy - nechává si radit, jak má vládnout.
- Autor chtěl vyjádřit, aby Václav IV vládl demokratickým způsobem, dbal na požadavky ostatní lidí.
Žádné komentáře:
Okomentovat