pocházel z Athén
- otec sochař a kameník, matka porodní bába
- sám se sochařem vyučil, ale neživil se tím
- byl živ z darů žáků a přátel (plat za vyučování nebyl normální záležitost), které učil při procházkách na tržištích
- k učení používal dialektickou metodu - rozhovor
= ptá se učitel, snaží se zpochybnit názor žáka a dobrat ho k opravě - k pravdě
- maieutika (porodní umění) - pomáhá druhým přivést na svět jejich myšlenky
- 1) ironie – přivedení žáka správně položenými otázkami do rozporu se svým původním tvrzením, 2) rozpory jsou překonány a vymezeny správné pojmy, 3) vyvození správných záměrů
- nedochovalo se žádné jeho dílo, protože žádné nenapsal - jeho názory sepsali jeho žáci Platon (používá Sokrata jako hlavní postavu svých dialogů - "Obrana Sokratova") a Xenofon ("Vzpomínky na Sokrata"). Nevytvořil žádný uceleny F systém
- považuje za zbytečné zabývat se otázkami přírody (je to zbytečné a nemožné) - zabývá se člověkem, společností, mravními problémy
idealismus - "svět je výtvor všudypřítomného božstva"
- problémy - lidské štěstí, lidské svědomí
Kladl si mravní otázky: Co je štěstí? Co je dobré a špatné? ( snaha najít pevná kritéria – polemika se sofisty)
daimonion - vnitřní hlas (svědomí), který říká člověku co je dobré nebo špatné
- člověk jediný je nadaný tímto darem od bohů Bohové člověka vyznamenávají tím, že mu daimonion propůjčují a činí ho tak smyslem veškerého světového dění.
(Sokrates byl obžalován z nezbožnosti - "zavádí daimonion jako další božstvo")
- účelem a cílem všeho na světě je člověk
Co je ctnost? Jak člověk dosahuje ctnosti?
ctnost - neměnné a věčné
- mravní člověk
- našel pevné měřítko
- etický intelektualismus
- morálka = vědění
- "kdo pozná, co je dobré, nemůže už být nectnostný"
- určeno jen vyšší vrstvy tehdejší společnosti ( ne např. pro zemědělce)
3 zákl. ctnosti:
a) střídmost - střídmý člověk umí krotit své vášně
b) statečnost - statečný člověk ví, jak překonat nebezpečí
c) spravedlivost - spravedlivý člověk dodržuje boží i lidské zákony
- odmítá demokracii - lidé nemohou být pro funkci volen losem, ale jen podle schopností, vědomostí a cností
- zastánce aristokracie - vláda malého počtu vzdělaných mravních lidí
- obviněn z bezbožnosti a z kažení mládeže, odsouzen k smrti (číše s jedem)
- jeho žáci, stoupenci aristokracie, odešli z Athén a založili řadu malých škol
Malé sókratovské školy
Kynická – Antisthenés (446 – 366)
- etika: autarkie = život v souladu s přírodou
- potlačení vášní, lhostejný postoj k znepokojujícím prvkům
- Diogénés ze Sinópy
-název prý z kyo = pes Þ skromný způsob života
- cynický = ostrá kritka, kárání spoluobčanů
Další zdroje o tomto tématu naleznete zde:
23. Filosofie klasického období a helénistická filosofie
19. Antická filosofie – kosmologická a antropologická
20. Antická filosofie – systematická a helénistická
Antická kultura
VELKÉ OSOBNOSTI ANTICKÉ FILOSOFIE - SOKRATES, PLATON, ARISTOTELES
SOKRATES (469 – 399)
Platón (427 – 447 př.n.l.)
PLATÓN (427 – 347 PNL¨)
PLATÓN (427 - 347 př.n.l.)
ARISTOTELES (4. století PNL)
Aristoteles vypracoval systém 10 kategorií
EPIKUREISMUS
Antický skepticismus
Skepticismus, Epikureismus
Eklekticismus
Články na hledaný výraz "Antická filosofie klasického a helénistického období" naleznete na bezuceni.cz
Žádné komentáře:
Okomentovat