Nejznámější báseň Jak lvové bijem o mříže, Seděly žáby v kaluži.
• Balady a romance – stírá rozdíl mezi formou balady a romancí. ( balada = ponurý děj, tragický konec; romance = lehce humorná, je lyricko-epická báseň, milostné téma, má skončit dobře ). Balada u Nerudy může mít i humorné prvky a naopak.
• Balada májová – mladá dívka prosí za májového večera sv. Petronilu, aby jí dala chlapce , ale nechce zrzavého. A sv. Petronila ji odpovídá, že ženichů je málo, protože je ve vesnici mnoho dívek, a že na ni zbyl jenom zrzavý. Nakonec si bere i toho zrzavého.
• Prosté motivy – sbírka intimních zpovědí stárnoucího básníka
• Povídky Malostranské - 13 povídek, které popisují životy obyčejných lidí z Malé Strany. Povídky mají autobiografické prvky.
o Doktor Kazisvět – povídka vypráví o doktoru Heribertovi, který zdědil od svého otce, taktéž lékaře, dům, ale i jeho pacienty. Ale doktor Heribert nechtěl léčit. Lidé ho začali pomlouvat, říkat mu doktor Kazisvět a on se uzavřel do sebe a s nikým nemluvil. Konal se pohřeb pana rady Schepelera. U Oujezdský brány však rakev s panem radou však spadla. K rakvi přistoupil pan Heribert a zjistil, že pan rada není mrtev. Od té doby už Malostraňané nepomlouvali pana Heriberta, vážili si ho, ba i celý svět. Ale pan Heribert zůstal stejný.
o Arabesky – soubor próz zachycuje soudobou Prahu a její obyvatele
o Svatováclavská mše
o Figurky
o Týden v tichém domě
o Trhani - povídka, popisuje život dělníků na stavbě železnice a jejich tragické osudy
o Paní Ruska
o Romance helgolandská – John nechal nechtěně utopit ženicha své dcery
o Balada stará, stará
o Jak si pan Vorel nakouřil pěnovku
Pan Vorel měl krupařský krámek. Lidé si však na nový obchod nemohli zvyknout a nechodili tam. Pan Vorel si krátil čas kouřením dýmky. Když přišla první zákaznice – slečna Poldýnka, bylo všude tak zakouřeno, že se rozneslo, že vše v jeho krámě je vyuzené kouřem. Začali mu říkat uzený krupař. Pan Vorel stále čekal na zákazníky, až se nakonec oběsil.
o Romance o Karlu IV. – Karel IV. S Buškem popíjejí víno z první úrody v Čechách a král prská, že je příliš trpké a že ho česká země zkazila. Nakonec však vypije celý pohár a víno mu zachutná. Bušek mu říká, že je to stejné jako s českým lidem. Zprvu se zdá trpký a drsný, ale poznáte-li ho, zamilujete si ho ( lid ).
o Hastrman – skutečná postava se jmenovala pan Rybář, ale nikdo mu neřekl jinak než Hastrman. Vypadá jako vodník, myslí si, že má drahé kameny, ale když zjistí, že né, tak má deprese. Rodina mu řekne, že ho má ráda, ale né pro jeho bohatství.
Neruda psal do Národních listů především fejetony, napsal jich kolem 2000.
Nejznámější fejeton = „ Kam s ním?“
Fejeton = článek psaný na aktuální téma
Žádné komentáře:
Okomentovat