původu, epická skladba – Václav z Michalovic – zobrazuje osudy jinocha, kterého se v dětství zmocnili jezuité a který se proti nim vzbouří, když se doví, že je synem českého pána popraveného roku 1621 na Staroměstském náměstí, báseň – Lešetínský kovář – líčí změny na českém venkově i sílící lidový odpor proti tlaku německého kapitálu, kovář odolává houževnatě nátlaku cizích podnikatelů, kteří chtějí zakoupit jeho kovárnu, shromáždí kolem sebe nespokojence, ti vyvolají v továrně vzpouru, v boji však nakonec podlehnou a s nimi zahyne i kovář, jsou zde dva motivy příznačné pro tuto dobu - obraz venkova jako uchovatele morálnosti a tradic národa, je postaven do kontrastu s prostředím města, motiv odnárodňování - tlak na venkovské obyvatelstvo (cizí podnikatel - německý továrník), do vesnice přichází továrník a zakládá zde svůj podnik, nutí obyvatele, aby mu prodávali svoji půdu a usedlosti a posléze skupuje téměř celou vesnici, proti továrníkovi se postaví tamní kovář, který odmítne prodat svůj dům, seskupí se kolem něj i další venkované, dojde ke vzpouře, která je potlačena vojskem, kovář je smrtelně zraněn, ale vzbouřenci nakonec vítězí - je zabit i továrník a jeho syn prodává svůj majetek českému šlechtici, tím je nebezpečí odnárodnění zažehnáno; venkovská tvorba – Ve stínu lípy, Zpěvník Jana Buriana, Václav Živsa, satira – Hanuman – o opičím ostrově, který se lidé chystají poevropštit, odsuzuje kosmopolitické tendence bohaté buržoasie, satirické skladby – Petrklíče, Šotek, lyrické básně – Jitřní písně, Nové písně, Písně otroka, próza – Kandidát nesmrtelnosti, Ikaros a samozřejmě „broučkiády“ – kolem postavy pražského šosáckého měšťana se rozvíjí celý seriál příhod – Pravý výlet pana Broučka do Měsíce - pan Brouček se při návratu z restaurace najednou octne na Měsíci, protože Měsíc je chápán jako planeta umění, Měsíčňané jsou umělci v absolutním významu slova, žijí uměním, živí se vůní a rosou - nic pro pana Broučka, je zde konfrontováno prostředí měšťanstva (pohodlný život) s estétstvím Měsíčňanů, Nový epochální výlet pana Broučka, tentokráte do 15.století - hodnocení pana Broučka je daleko tvrdší, pan Brouček se při návratu z restaurace dostává do r. 1420, kdy je Praha obléhána Zikmundovými vojáky, setkává se s oběma stranami, husité ho morálně převyšují, je husity označen za špióna a má být popraven, snaží se jim vysvětlit, že je odjinud, ale nikdo mu nevěří, pan Bouček se probouzí a všechno je vysvětlováno jako sen
Václav Kliment Klicpera (1792-1859) – rodák z Chlumce nad Cidlinou, profesor v Hradci Králové a Praze, psal hry rytířské i historické, zpracovával motivy pohádkové i hry ze současnosti, autor veseloher – Rohovín čtverrohý, Divotvorný klobouk, Zlý jelen, historický námět – Soběslav, kníže české
Žádné komentáře:
Okomentovat