Vyřezávaný osel, později vydává další sbírky a také román Věk slasti, milostný deník chlapce z poloviny šedesátých let. České Budějovice se vyskytují v dílech mnoha spisovatelů. Odehrává se tam částečně RAISOVA povídka Káča, vzpomínkové vyprávění VÁCLAVA VLČKA Kde Vltavu líbá Malše a jeho historická povídka Ondřej Puklice. V roce 1944 napsal BOHUMIL MACH sbírku Spící město, věnovanou Českým Budějovicím.
Jižně od Českých Budějovic je obec Trocnov, rodiště Jana Žižky. Trocnovský dvorec je dějištěm vyprávění ALOISE JIRÁSKA o mladých letech Jana Žizky v románové trilogii Mezi proudy. V třetím díle románu Mezi proudy se často objevuje městečko Borovany.
Druhou oblastí je Pootaví, kde mezi nejznámější města patří Strakonice, v tomto městě se narodil FRANTIŠEK LADISLAV ČELAKOVSKÝ (1799-1852), který v době studií v Českých Budějovicích, v Písku i v Praze často vzpomíná na své rodné město a lesy kolem něj, tyto vzpomínky se promítají v jeho baladě Toman a lesní panna, po návratu domů napsal Čelakovský sbírku Pomněnky vatavské (tj.otavské). Současníkem F.L.Čelakovského byl strakonický rodák P.J.Šmidinger, vlastnenecký kněz, podle něhož vytvořil ALOIS JIRÁSEK (1851-1930) svého pátera Vrbu v F.L.Věkovi. Ze Strakonic je také PAVEL BOJAR, jehož dvě sbírky Modravá řeka a Hoře milovati jsou naplněny láskou k domovu, román Silné roky zachycuje Strakonice po první světové válce. Strakonic se týká i román Ecce homo KARLA KLOSTERMANNA(1848-1923) a HERITESOVA povídka Tajemství strýce Josefa. Z tohoto města si JOSEF KAJETÁN TYL odnesl podklady ke své dramatické báchorce Strakonický dudák.
Druhým významným městem v Pootaví je Písek. Mezi významné rodáky patří VÁCLAV PÍSECKÝ, profesor pražské univerzity a český humanista, a JAN KOCÍN Z KOCÍNĚTU, autor knihy Abeceda pobožné manželky a rozšafné hospodyně. V Písku prožil většinu svého života ADOLF HEYDUK (1835-1923), vznikla zde také většina jeho lyrických i epických básních. Na křest své dcery pozval A.Heyduk JANA NERUDU (1834-1891), Heydukova dcera však zemřela a Neruda o tom zde napsal svou báseň Balada dětská. V únoru 1885 se do Písku přistěhoval osmiletý chlapec FRÁŇA ŠRÁMEK (1877-1952), město mu bylo přímou inspirací k románu Stříbrný vítr a k dramatu Měsíc nad řekou, např. Dům U koulí, ve kterém bydleli je věrně vylíčen jako studentské obydlí Jana Ratkina ve Stříbrném větru. Z novodobějších dějin patří k rodákům Písku RICHARD WEINER, JAN MUKAŘOVSKÝ, který studoval českou literatury od Máchy až po období 2.světové války, a JOSEF RYBÁK, redaktor Rudého práva a řady časopisů, který se stále vracel k jižním Čechám a Písku např. v knihách Začíná století, Slunce a chléb, Kouzelný proutek a Hodiny pro bosé nohy. Město Písek lákalo i mnoho jiných spisovatelů, kteří jím třeba jen prošli, např. Písek je důležitým dějištěm povídky FRANTIŠKA KUBKY Skytský jezdec.
Žádné komentáře:
Okomentovat