VÁCLAV KLIMENT KLICPERA (1792 - 1859) - působil jako profesor v Hradci Králové, později byl profesorem na pražském obchodním gymnáziu, poté zde působil i jako ředitel, napsal kolem 60. divadelních her, ale většina z nich byly poplatná tehdejšímu vkusu, píše tzv. rytířské hry - v té době oblíbené, měly pohádkové motivy spjaté s legendami a Klicpera je spojuje s českým prostředím, Blaník - hra zpracovaná podle pověsti, v Blaníku sídlí rytíři, kteří, až bude českému národu nejhůř, přijedou, dále píše hry s historickým námětem, vrací se k vládě Přemyslovců - oslava české minulosti, nejúspěšnější jsou však jeho komedie, objevují se v repertoáru divadel ještě v dnešní době
JOSEF KAJETÁN TYL (1808 - 1856) - narodil se v Kutné Hoře, studoval na gymnáziu v Hradci Králové, v té době zde působil Klicpera a ten ho získal pro divadlo, původně byl úředníkem, ale to mu nevyhovovalo, a tak se stává dramaturgem, vedle divadelní činnosti píše i prózu, v r. 1848 se zapojí do oblasti politiky a je jedním z autorů, kteří jsou po porážce revoluce sledováni, ztrácí zaměstnání, připojí se ke kočovnému divadlu a roku 1856 umírá, zaměřuje se na historické náměty - Kutnohorští havíři - děj je umístěn do 16. stol., ale jsou to vlastně dělnické bouře r. 1844, Jan Hus - odehrává se v 15. stol., námětem je historická postava, ale zase dojde ke spojení: Hus - vlastenec, ideály, za které bojuje jsou ideály revolucí r. 1848 - historie se upravuje podle ideálu tehdejší doby, Krvavé křtiny čili Drahomíra a její synové - vrací se k postavení sv. Václava a jeho bratra Boleslava a mučednickému námětu dává nový obsah - umírají z důvodů politických a národních, nejúspěšnější jsou jeho dramatické báchorky - hry s pohádkovými náměty, Strakonický dudák - příběh lesní víly, která byla pro lásku k člověku zavržena svými družkami, objevuje se zde rčení - co Čech, to muzikant, Švanda jde do světa díky muzicírování - peníze, sláva, tyto dva motivy jsou spojeny. Švanda odchází do světa aby vydělal peníze a doma zanechá svou milou, je synem víly, která očaruje jeho dudy a i díky tomu přichází úspěch, ve světě se k němu přidá typ bezcharakterního člověka, který mu dělá finančního poradce – Vocílka, Švanda se dostává do vězení, Vocílka zmizí, zásahem nadpřirozených sil je osvobozen a vrací se do Čech, vede nezřízený život, potká zase Vocílku, který mu začíná shánět angažmá - má hrát duchům o půlnoci, ti ho chtějí roztrhat, ale Dorotka ho zachrání - láska zvítězí, Lesní panna aneb cesta do Ameriky, Jiříkovo vidění, dále jsou to frašky: Fidlovačka aneb žádný hněv a žádná rvačka - prvně uvedena r. 1834, obsahuje píseň Kde domov můj? - hudba František Škroup, text Tyl, 1.sloka – hymna
Žádné komentáře:
Okomentovat