Lumírovci

skupina osobností kolem čsp. Lumír (vycházel od r. 1851, rediguje ho F.B. Mikovec, poté V. Hálek a poté J.V.Sládek). Navazují na májovce, prosazují svobodu básnické tvorby a její světovost, také myšlenky francouzského parnasismu (výlučné, neosobní umění, úprk ze světa měšťáků). Jsou označováni jako škola kosmopolitní.
Hlavní představitelé: Jaroslav Vrchlický, Julius Zeyer, Josef Václav Sládek, Jaroslav Kvapil

JOSEF VÁCLAV SLÁDEK (1845-1912)
Zbiroh, otec zedník, přerušil studia přírodních věd a procestoval Ameriku. Přispěl do almanachu Ruch, později však příklon k Lumírovcům – redaktor čsp. Lumír, novinář v Národních listech, tvorba také pro děti, překlad kompletního Shakespearova díla
• Básně (prvotina, smutek nad smrtí manželky, náměty ze života a vymírání amerických indiánů)
• Jiskry na moři (vlastenecké a politické básně)
• Světlou stopou, Na prahu ráje, Sluncem a stínem (optimismus, sociální problematika, soucit)
• Selské písně (přírodní lyrika, oslava venkova a selství, symbol oráče a setby; rolník symbolem národní nezdolnosti, miluje svou vlast, mravní, pracovitý atd. ; půda symbol pocitu bezpečí)
• České znělky (venkov, svoboda a nezávislost do budoucna, protiklady)
• České písně (vyzývá k obraně národní svébytnosti) Směska (různá témata)
• V zimním slunci, Za soumraku, Nové selské písně (rezignace nad životem, teskné, smysl života?)
• Zlatý máj, Skřivánčí písně, Zvony a zvonky (poezie pro děti, seznámit děti s poezií aby lépe rozuměly literatuře)
Význam J.V.Sládka : básník čes.venkova, lidu a jeho domova, myšlenky demokracie a vlastenectví, hluboká procítěnost veršů i projev vzdoru, zakladatel básnické tvorby pro děti

JAROSLAV VRCHLICKÝ (1853-1912)
Louny, kupecká rodina, vl.jméno Emil Frída, v jeho tvorbě se odráží jeho život, zvláště krize v manželství, účel krásna, literatura potěšující a radostná, ke konci života nešťastná osobnost, kritizován novou básnickou generací, v díle převládají cizí látky – např.životní a umělecké osudy géniů, uplatňuje velké bohatství básnických forem (somet, villonská balada, rondel..)
překlady, hlavně francouzská literatura (prokletí básníci, Cyrano z Bergeracu)
• Z hlubin (prvotina, vliv hořké poezie Nerudova Hřbitovního kvítí, pesimismus v dalších sbírkách mizí)
• Zlomky epopeje (soubor sbírek, rozsáhlý cyklus, inspirovaný Legendou věků (V.Hugo), sbírky netvoří myšlenkově jednolitý celek, obsahuje sbírky: Duch a svět, Selské balady (boj sedláků proti panskému útisku – Kozina, Lomikar), Nové zlomky epopeje..)