Probíhají vždy současně. Jsou to reakce, při níž dochází ke změně oxidačního čísla prvku nebo iontu. Tyto děje jsou podmíněny odevzdáním a příjmem elektronů mezi zúčastněnými látkami. Částice uvolňující elektrony zvyšují své oxidační číslo a nazývají se redukovadla, kdežto částice elektrony přijímající snižují své oxidační číslo a nazývají se oxidovadla. Schematicky lze redoxní děj vyjádřit takto:
redukce
snížení oxidačního čísla
oxidovadlo + elektron redukovadlo
zvýšení oxidačního čísla
oxidace
Poněvadž elektron není schopen samostatné existence, musí být jeho dárce i příjemce přítomen současně v téže reakční soustavě. Proto jsou oxidační a redukční děje vzájemně podmíněné a probíhají současně. Příkladem může být redukce Fe3+ na Fe2+ jodidem, který se současně oxiduje na jod:
2Fe3+ + 2I- = Fe2+ + I2
Redoxní děje probíhají mezi jednoatomovými ionty. Často však dochází i k případům, kdy se těchto reakcí zúčastňují ionty víceatomové nebo celé molekuly. Příkladem víceatomového iontu, jímž je aniont obsahující kyslík, je manganistan, redukující se v kyselém prostředí na sůl manganatou.
MnO4- + 8H+ +5e- = Mn2+ +4H2O
Reakce, které mohou probíhat oběma směry, říkáme, že jsou vratné, což se vyjadřuje obousměrnými šipkami. Směr průběhu závisí na tom, jaké dva redoxní systémy se setkají. Každý redoxní systém je totiž charakterizován různou snahou elektrony odevzdávat, nebo přijímat, což je kvantitativně vyjádřeno tzv. redoxním potenciálem.
co to je za blbost
OdpovědětVymazatja chci vysvetleni a par prikladu a nn celou opsanou ucebnici