Pálení vápence a hašení vápna
Pokus - Do kleští umístíme zrnko vápence. To žíháme v plameni po dobu několika minut
až se dosáhne červeného žáru. Po částečném vychladnutí vhodíme produkt do cca
5 ml destilované vody. Zjistíme pH vzniklé suspenze a pH vodného roztoku
s nežíhaným vápencem.
Výsledek - První roztok má hodnotu pH=8, druhý roztok má hodnotu pH=7
Karbonatace vápenné malty, vliv agresivních vod
na stavební materiály na bázi vápna
Pokus - Asi v 10 ml destilované vody se rozpustí asi 0,1 g hydroxidu vápenatého, roztok
přefiltrujeme a zavádíme do něj oxid uhličitý z Kippova přístroje.
Výsledek - V důsledku karbonatace se čirý roztok zakalí. Další přidávání oxidu uhličitého
vede ke vzniku hydrogenuhličitanu vápenatého. Tento přechod je spojený
s rozpuštěním sraženiny a vyjasňováním roztoku. Zahřátím zkumavky s roztokem
dochází k snížení rozpustnosti oxidu uhličitého ve vodě. To se projeví posunutím
chemické rovnováhy ve směru tvorby normálního uhličitanu, roztok se opět zakalí
zpětně se vylučujícím CaCO3.
Žádné komentáře:
Okomentovat