ANTICKÁ FILOZOFIE

a) ANTICKÁ FILOZOFIE

v MILÉTSKÁ ŠKOLA – (=iónská) – I.materialistická škola, základ je hmota
- vzniká v 7.století př.n.l. jako ucelený systém v Řecku – nezávislá na náboženství
- centrem vzdělanosti 12 iónských měst – nejvýznamnější – přístav Milét
- hledání pralátky z niž vznikl svět (pralátka- co nejobecnější a nejproměnlivější), hledání tvaru světa

Tháles z Milétu (624 –548př.n.l.)
- obchodník, hodně cestoval – ovlivněn životem Egypťanů a Babylóňanů
- zabýval se geometrií – THÁLETOVA KRUŽNICE, astronomií – předpověděl zatmění slunce
- za základ všeho považuje VODU – má schopnost měnit skupenství, bez ní není život
- Země je PLOCHÝ DISK, který plave na vodě
- měřil pyramidu podle stínu

Anaximandros (610 – 546př.n.l.)
- žák Thalia
- pokusil se nakreslit mapu Země, sestavil „nebeský globus“ – Země má tvar válce, kolem kterého je nebe
- základem všeho je pralátka – APEIRON – neurčitá látka
- svět je válec a rotuje v prostoru, na povrchu díky energii vznikají horké částice - odlétávají a tím vznikají hvězdy a planety
- koloběh vzniku a zániku
- z apeironu vychází 4 další látky: voda, vzduch, oheň, země
- vývojová teorie - první živočichové - ryby - předek člověka
- vše, co z pralátky vzniklo se do ní musí jednou navrátit, poprvé se objevuje „boj protikladů“

Anaximénes (585 – 528př.n.l.)
- podstatou všeho je VZDUCH – může zhoustnoutðvodaðpůdaðkámen
nebo se zředit ð oheň
- platí zde koloběh života, existence
- Země je plochý disk, který se vznáší na vzduchu; bohové vznikají ze vzduchu
- podařilo se mu správně určit pořadí Měsíce, Slunce a hvězd vůči Zemi

V pátém století př.n.l. – ztráta polit. samostatnosti ð zánik Milétské školy