Dnešní člověk žije ve dvou protikladných světech:
1. svět jeho soukromí – lidé se propadají stále více do svých individuálních světů a s druhými lidmi se setkávají jen za účelem vydělávání peněz a krátkodobé pomíjivé zábavy
2. svět velkoměst a globalizované civilizace - lidé jsou na sobě stále více závislí a vzájemné propojeni mnoha způsoby. Žijí ve městské a technické civilizaci, i když jsou přírodními bytostmi adaptovanými na život v malé skupině a v přírodním prostředí.
- morálku určuje společnost
- právní norma - nezbytné minimum, kt. se musí dodržovat- morální norma- širší, ale když se proti ní proviníme, nezavřou nás- neurážet, zdravit, nemít ruce v kapsách, nelhat a nepodvádět, nekrást, nezabíjet, poskytnout 1.pomoc, pustit
- sednout důchodce, neznečisťovat okol, nemluvit sprostě…
- svědomí = vnitřní hlas, kt. nám říká, co je dobré a špatné
- uspokojení = jednáme ve shodě s morálními zásadami
- výčitky = tyto zásady porušíme
- spravedlnost = to, co je správné a odpovídá podstatě a právům člověka ve společnosti
- rovnost
- svoboda = jednáme z vlastní vůle, nezávisle na ostatních; svoboda projevu, vyznání…
Směry etiky:
- základ je v antice – Sokrates - průkopník etiky, odsouzen k trestu smrti, předtím se otrávil, i když mohl utéct - neutekl, ignoroval by totiž tehdejší spravedlnost - rozhodnutí soudu - „Nelze jednu nespravedlnost nepravit jinou“- provinit se proti rozsudku by bylo proti jeho dílu- stoicismus - dobro- individuální pojem = nenechat se ničím znervóznit, ublíží-li nám někdo - on páchá zlo, on za to může a doplatí na to => „Klid, i když nám někdo ubližuje”
- křesťanství
Žádné komentáře:
Okomentovat