a) Filozofie staré Indie a Číny, buddhismus
v FILOZIFIE STARÉ INDIE
- liberalistické učení
- vychází z Véd = písemné památky, vyplývá z nich hinduismus
- nauka o karmanu ( karmě) – princip reinkarnace ( převtělování)
- pro jednotlivce, žádný bůh, pozemský život na pokraji zájmu (není šťastný)
- cíl: splynutí s duchovním duchovním principem = bráhma, ukončit reinkarnace, přestat se převtělovat, rozplynout se
- řád dharma = cesta k cíli = osvobodit se od reinkarnace, nikomu neubližovat, ani sobě ne, nerozptylovat se maličkostmi, jestliže žijem s řádem dharma, rozplyneme se
- když hinduisté umřou , jsou spáleni, nejlépe na břehu Gangy, a popel se hodí do řeky (finančně náročné, ale pohřbení do země je prohřešek). Pouze Brahmáni, těhotné ženy a uštknutí hadem se pouští do řeky rovnou
3 období:
1. Védské období = období hymnů 4 tisíce let př.n.l
- není moc prozkoumána, protože si svoje poznatky moc nezapisovali, neuchovávali
- zabývali se řemesly – tesaři, hrnčíři, tkalci
- snaha naklonit si různé přírodní živly (zaříkávání, písně….) – neexistuje nikdo, kdo by něco ovládal řídil
- 4 kněží – zaříkávač, zpěvák, obětník, kněz,
- Védy se dělí na 4 oddíly:
- mantry: hymny, modlitební formule
- bráhmany: návody pro zaříkávání a pro modlitby
- áranjaky: lesní texty poutníků
- upanišady: zpočátku tajné nauky, sezení kolem mistra, nakonec samotná vývojová etapa
Žádné komentáře:
Okomentovat