Raná scholastika (9. – 12. století)

- scholastik = misionář, církevní učitel
- navazuje na učení svatých otců, první překlady řeckých filozofických děl
- spor o univerzalia (=obecné pojmy)
- obecný pojem - kategorie, kterým by měl každý rozumět
- někde existují pojmy, až poznáme věc, skutečnost – pojem se nám vybaví a přiřadíme ho
- jsou vytvořeny individuální myslí
- sporem se myslí spor jestli - byl nejdřív pojem, který přiřazujeme věci, skutečnosti
- nebo bylo nejdřív poznání jednotlivé skutečnosti, na kterou si sami vymyslíme pojmy

Realismus
- bůh někde rozesel pojmy, my až něco uvidíme, tak přiřadíme pojem
- obecné pojmy řadí nad skutečnost
- nejdříve věří ( v boha) a pak pozná
Nominalismus
- nejdříve něco poznám a pak přiřadím pojem
- pojmy jsou vytvořeny individuální myslí
- nejdříve něco poznám a potom věřím

v ANSELM Z CANTEBURY
- provedl důkaz boží existence Þ kritizuje oponenty
- kdyby bůh nebyl, někdo by už vymyslel něco jiného, co by bylo výš
- kdyby bůh nebyl obecný pojem, vymyslíme si něco jiného

v PIERRE ABELARD
- nejdříve pochopil, pak uvěřil

Vrcholná scholastika (13. Století)
- vznik univerzit
- rozvoj církevních řádů – dominikánský řád ( žebraví mniši) – z nich filozofové např. Albert Veliký, Tomáš Akvinský