KLASICISMUS

- z latiny = vynikající, vzorný
- v 17. století dochází v Evropě k mnoha změnám, jež vedou k vzniku nového uměleckého i společenského směru klasicismu:
1) protireformace
2) 30-ti letá válka a v souvislosti s ní utužení feudálního řádu
3) společenský organismus směřuje k pevné a hierarchicky uspořádané organizaci, racionálně řízené
i zdůvodněné
4) ohniskem, středem společnosti přestává být Bůh a začíná být panovník (panovnický absolutismus)
- nejvyhroceněji se tento směr formuje ve Francii za vlády Ludvíka XIV., jemuž bývá připisován známý citát: „Stát, to jsem já.“
- další vývoj klasicismu je pak zaznamenán v Anglii
- filozofické zdůvodnění tohoto návratu k střízlivé logické úvaze (rozum) nacházíme v rozvíjející se karteriánské filosofii René Descartésa: „Myslím, tedy jsem.“
- pozornost umělců klasicismu se také obrací do minulosti, jako renesance, do epochy, v níž tito umělci spatřovali vrcholný projev ducha, tedy do Antiky a v postupech antického umění spatřovali hlavní a závazné vzory, témata a způsoby utváření uměleckých obsahů



- charakteristické rysy klasicismu: 1) každé literární dílo obsahuje tzv. zákon tří jednot (zákon o jednotě
místa, času a děje) - Aristoteles
2) rozdělení literárních žánrů na: a) vysoké = óda, epos, tragedie (o životě vysokých vrstev,
vojevůdců, vladařů atd.; typický rýmovaný verš)
b) nízké = komedie, fraška, bajka, satira (postavy neurozené;
náměty ze současnosti; verš či próza)
3) jakýmsi filosofickým rysem je projev sebevědomí
4) řízení se rozumem, tzv. rozumová kázeň, kdy cit podřízen povinnosti a rozumu; jedině rozumem
dosáhneme poznání, které je obecně platné
5) krása je v pravdě a v obrazu přírody
6) vzorem antické umění
7) jednotné principy a pevný řád
8) symbolem doby se stala střídmost, úvaha a vyrovnanost
9) typická architektura parků (Anglický park, Konopiště), typické sloupy, vzdušné prostory,
dokonalá ornamentnost
- *základní pravidla umění klasicismu zformuloval především francouzský autor Nicolas Boileau-Despréaux ve veršovaném díle Umění básnické, kde definoval tzv. vybroušenou a dokonale promyšlenou formu, ale k umělecké dokonalosti měla klasicistům napomáhat i pevně stanovená estetická pravidla (kdy literatura rozdělena na nízkou a vysokou, kde již zmíněná tragedie vyjadřovala nejvznešenější žánr; dále požadoval harmonickou souměrnost, logickou jasnost, přesnost vyjadřování a dodržování stylu)
-v této době také vzniká nový prostor zejména pro četbu bajek, ale i pro různá představení umělecká = aristokratický salon, klášter