neprošel vyšším školním vzděláním a jeho znalost latiny byla omezená
- při pobytu v Praze se setkal s lidmi z okolí Betlémské kaple a seznámil se také s českým
překladem Wycliffa a dále i spisy Štítného a Husa
- první spis O boji duchovním (traktát) pojednává o tom , že Chelčický zde nesouhlasí
s násilím pro využití a dosáhnutí husitských ideálů
- proti společenským nerovnostem se staví ve spise O trojiem lidu
- další díla: Postila (souhrn jeho učení, avšak nejde o soustavný výklad jeho pojetí církve,
společnosti i morálních zásad)
Sieť viery pravé (kritika soudobé církve i soudobé společnosti a znovu vyslovení požadavku
rovnosti lidí ve společnosti)
- Chelčický napsal ještě několik drobných spisů, určených jeho přátelům a skupině jeho žáků
- slabinou jeho učení se stala jeho utopičnost, která nebrala v úvahu soudobé možnosti feudální
společnosti, a jeho jednostrannost, s níže Chelčický odmítal vše, co nezapadalo do jeho
vidění lepší společnosti a církve
Touto, bezesporu velmi zajímavou dobou, se zaobíralo hnedle několik významných spisovatelů pozdějších. Na hodnocení husitské doby se podíleli následující literáti 19. století: Josef Kajetán Tyl
Alois Jirásek
František Palacký.
Žádné komentáře:
Okomentovat