Nejstarší literární památky měly charakter mluvený nebo zpívaný. Nejstarší dochované památky spadají do oblasti jižní Mezopotámie:
- vznik písma, které se zde vytvořilo z piktografických znaků díky Sumérům, se nazývalo
klínové písmo (4000 l. př. Kr.)
- dávní písaři zachycovali tímto písmem zejména báseň o Gilgamešovi (vládci města Uruku,
oceňovaným zejména za to, že dal kolem r. 2700 př. Kr. obkroužit Uruk velkolepými
hradbami)
Kulturní centrum se časem přesunulo ze Sumeru do Babylonie a Asýrie:
- zde neznámý tvůrce přepracoval v 18. stol. př. Kr. původně samostatné a dějově
nenavazující epizody vyprávění o Gilgamešovi do souvislého a jednotně koncipovaného
celku: EPOS O GILGAMEŠOVI (tj. hledání odpovědi na otázku po věčném životě a o
smyslu života vůbec, kde odpověď zní: „Nesmrtelnost získává člověk svými činy,
zejména jestliže přinášejí užitek i ostatním lidem.“ Nejznamější částí eposu je pak
bezesporu vyprávění o potopě, které má ovšem svůj původ v literatuře staré Babylonie.)
Egypt pak vyniká hlavně svou slovesnou kulturou, kdy šlo většinou o moudré tesané nápisy nad reliéfy na stěnách kamenných hrobek. Ačkoliv zde nevzniká žádný nový literární žánr, setkáváme se zde s významnými filosofickými moudrostmi, radami, popř. i kletbami a proroctvími; zhruba 3000 l. př. Kr.
Třetí z nejstarších center kultury se nacházelo na Dálném Východě v Indii:
- vývoj literatury zde začíná na přelomu 2. a 3. tisíciletí př. Kr. s příchodem Árjů na indický
subkontinent
- zde uměle vytvořený Sánskrt kmenem Árjů
- obyvatelé Indie uctívali své typické božstvo, Bohům přinášeli obětní dary, obraceli se k nim
četnými modlitbami a zpívali hymny na jejich počest - uctívání přírody, přírodních živlů
(zejména pak ohně - Agni) a obřady spojené s tímto uctíváním, to mělo za následek vznik
rozsáhlé literatury zvané VÉDA (1000 l. př. Kr.) = tj. vědění, které bylo později prohlášeno
za posvátné a jeho jednotlivé části sebrány, uspořádány a
zapsány
- *součástí véd: BRÁHMANY (prozaické výklady o smyslu obětí a obřadů a jedná se o
nejstarší indickou prózu)
ÁRANJAKY (tzv. lesní texty, navazující na bráhmany se symbolikou obětních
obřadů)
UPANIŠDADY (filozofické úvahy o lidském životě)
Dalším centrem Persie /dnešní Irán/:
- zde se stala významnou památkou Kniha králů neboli Firadausi (perský epos o vývoji
lidstva dle perských představ)
Žádné komentáře:
Okomentovat