Hledejte v chronologicky řazené databázi studijních materiálů (starší / novější příspěvky).

ČESKÉ DRAMA 20. ST.

Divadlo Vlasty Buriana
vznik 1925 za spolupráce Buriana s režisérem, dramatikem, hercem a výtvarníkem Emilem Arturem Longenem, 20. léta – vedle Buriana vynikli Karel Noll, J. Plachta, Čeněk Šlégl, 30. léta – zejména Jaroslav Marvan

Osvobozené divadlo
počátek r. 1925 jako scéna divadelní sekce uměleckého avantgardního sdružení Devětsil pod vedením teoretika Jindřicha Honzla, hrálo v Umělecké besedě na Malé Straně, 1929 – 1938 v paláci U Nováků ve Vodičkově ulici (dnešní ABC), r. 1945 obnoveno, ukončeno r. 1948 rozchodem V + W
hry: Kat a blázen, Osel a stín, Balada z hadrů, Rub a líc, Nebe na zemi, Těžká Barbora, Pěst na oko

Reduta
původně vinárna v Praze, kde v letech 1957 – 1958 vznikaly první text – appealové večery Ivana Vyskočila a Jiřího Suchého, na ně navazovalo Divadlo Na zábradlí, Semafor, Paraván aj. (Kladivadlo)
I. Vyskočil se počátkem 60. let do Reduty vrátil a založil tu tradici tzv. Nedivadla

Semafor
založen r. 1959 v dnešním Činoherním klubu Jiřím Suchým, název vznikl jako zkratka pro Sedm Malých Forem, Jiří Suchý a Jiří Šlitr, r. 1962 se trvale usídlil v pasáži Alfa, r. 1967 se rozšířil o velmi osobitou variantu text – appealového divadla, kterou představovala dvojici Grossmann – Šimek, praralelně má i vlastní autorskou scénu – tzv. divadelní klub Olympik (1963 – 1972), Šlitr ( 1969), Grossmann ( 1971) – obě tvůrčí skupiny Semaforu se rozšiřují (skupina Šimka o L. Sobotu a dočasně i P. Nárožného, Suchého skupina dočasně o J. Dvořáka), skupina J. Dvořáka se osamostatňuje jako 3. skupina
vliv Horníčka (1959 – 1960, 1964 – 1967, 1979 – 1984), a do své smrti 1980 i režisér Jan Roháč, po Šlitrovi vedoucím orchestru Ferdinand Havlík
inscenace: Člověk z půdy (1959), Zuzana je sama doma (1960), Jonáš a tingl – tangl (1962), Recitál (1964), Dobře placená procházka (1965), Návštěvní dny

Strana mírného pokroku v mezích zákona
fiktivní politická strana Jaroslava Haška, různé kabaretní aktovky ve vinohradských restauracích Kravín a U Zvěřinů, v letech 1911 – 1912, k ní se hlásí i František Langer, Gustav Robert Opočenský, členem i komunistický politik a tehdejší sociálně – demokratický poslanec Bohumír Šmeral, vliv na Osvobozené divadlo a Divadlo Járy Cimrmana

Žádné komentáře:

Okomentovat