5) Evropská renesanční literatura
WILLIAM SHAKESPEARE - ROMEO A JULIE (14.-17.) (174-181/1+DEF)
- postavy jsou renesanční lidé žijící naplno svůj život a samy si určují svůj osud
- kladou důraz na svůj život, věří ve své schopnosti a rozum
Romeo
- vede monolog sám se sebou a poté dialog se Sluncem a Měsícem s Julií
- kontrast Slunce (jasné) a Měsíce (bledý, zmírající závistí)
- touha dotknout se Julie – „být na těch jejích prstech rukavicí, abych se jí směl dotknout“
Motiv julie
- světlo v okně…
- Slunce tu vychází
- vstaň slunce, uhas měsíc
- záříš více nežli slunce
- nesluž Slunci
- „dvě nejjasnější hvězdy prosí její oči, ať na čas v nebi září místo ní“
- Julie = slunce – setkání v noci
Motiv Romea
- „Kdo nemá šrámy, vysmívá se jim“
Julie
= světlo, Slunce v kontrastu s okolním světem (měsícem)
- láska k Romeovi
- „sliby milenců jsou nebi k smích“
- větší skeptik, realista než Romeo („ale z úmluvy…radost nemám. Je tak náhlá, nerozvážná a prudká – jako blesk, jenž zhasne dřív, než řekneš: blýsklo se…“)
- spojena s prostředky noci – setkání ve tmě – city, obrazotvornost, fantazie
- Romeo – jeho jméno – nešťastné jméno Montek – „co sejde na jméně?“
- „a kdy růži nazval jinak, bude vonět stále stejně“
Žádné komentáře:
Okomentovat