ŘECKÁ LITERATURA – ATICKÉ OBD. – 5.-4. STOL. PŘ. N. L.
Aristofanés (44/1)
- komedie
„Jezdci“
Forma – dialog – postaven na lži, přetvářce, podlézání, lsti z dialogu se stává hádka, vyčítání
- zvolání, řečnické otázky
- nadsázka
- monolog postav – argumentace
- forma veršů – jakoby slavností, pompézní
Postavy: a) běžné – nízké (voják, politik – Paflagon)
b) obchodník – jelitář
c) symbolické postavy – lid
Paflagon – hovorová mluva, neotesanost, přetvářka, lest
- slouží lidu tím, že ho tyranizuje
Lid – nechá se ovlivnit jelitářem
- podplatí ho (polštářem) lichotka
Ironie, satira:
a) přetvářka – „a nebráním-li já jediný prospěchu tvého, chci pojít, chci na cucky roztrhán být“
b) nadsázka – „až jsem rozetřen s česnekem, solí a pepřem!“
c) ironie – Paflagon miluje lid, protože, „…na zájem občanů nedal jsem nic…“
d) lichotka – „tys bojoval s Peršany za naši vlast (lid), …ale já jsem ti polštářek uši… muž vstaň a sedni si měkce“
e) kritika – lidu – lid volí to, co je mu prospěšné = „diety sněmovní“
f) aktualizace
ZESMĚŠNĚNÍ + KRITIKA
Idea:
LID – „Já bloudil dlouho, klamat jsem se dal a zestárl jsem v podvodu a lsti a prospěchářství. Tys mě omladil…“
Satira, ironie:
Lid se nechá lichotkou ovlivnit jelitářem myslí si, ale že jelitář jedná čestně je opět přelstěn a slouží dalšímu prospěcháři
Žádné komentáře:
Okomentovat