Barokní literatura ve světě a u nás

Barokní literatura ve světě a u nás
(16. – 18. století)

1. Baroko ve Evropě

- vznik baroka byl podmíněn situací v Evropě v 16. století (období válek – 30-ti letá válka, ...)
- nerovnoměrnost a protikladnost vývoje v Evropě, pocit marnosti,, pomíjivosti pozemského světa
- růst autority katolické církve a absolutistické moci panovníka (církev rozvážela pozůstatky mučedníků a zakládala poutní místa)
- založen Jezuitský řád
- barokní umění mělo ohromovat, fascinovat, působilo na smysly převládá citovost nad racionálností (člověk se obrací k svému nitru kontrasty (hry světla, iluze, vnitřní napětí, ...) člověk je pomíjivý a nicotný
- barokní architektura – staví se kostely, chrámy, na měšťanských domech se objevují štíty potlačení úhlů vznik křivek (kupole, oblouky) ve vnitřní výzdobě se požívá mramor, přemíra ozdob (sochy mají široké pláště, ...) staví se morové sloupy na náměstích a boží muka na polích monumentálnost, ohromuje
- v této době došlo taky k rozvoji filozofie - F. Bacon – vědecké poznání R. Decartes - rozum Voltaire – přírodní zákony platí i ve společnosti J.J.Rousseau – návrat k přírodě ...
- vědci - I. Newton C. Linné (biolog) encyklopedisté (ve Francii) od roku 1751 vydávají Encyklopedii věd, umění a řemesel
- malíři – šerosvit (kontrast světla stínu) Rembrant (holanďan) Rubens (vlám)
- hudba – opera, fuga, varhaní hra; J. S. Bach C. M. Verdi A. Vivaldi G. H. Händel,– předchůdci Mozarta; chrámové skladby – F. X. Brixi.
- sochařství – sochy v dramatickém pohybu, vnitřní napětí, křečovitost, patetická gesta L. Bernini
- literatura – zdůrazňuje lidskou bezmocnost vůči řádu světa  autoři se obrací k nadosobním až nadpřirozeným hodnotám zvýšená citovost (vášnivost) záliba v metaforách, přirovnáních, ve složité symbolice, naturalistické zobrazení detailů  používání protikladů (antiteze) a nadsázek (hyperbola) květnatost mluvy