Karel Hynek MÁCHA ( 1810 – 1836 )
1. velký český básník, který předběhl svou dobu, ale i dramatik ( 2 hry ), ve svých dílech nepoučuje,
* na Malé straně, vystudoval gymnasium, pak filozofii a právo, chodil na Jungmannovy přednášky, četl Byrona, Scotta a Mickiewicze, našeho Kollára, byl přesvědčen o pravosti RKZ
je považován za zakladatele moderní č. poezie, největší představitel rom. u nás, často cestoval (pěšky) – v jeho denících záznamy o cestách do Itálie, po Krkonoších, po zříceninách a hradech (záznamy prožitků, dojmů, i snů).
ochotnický se věnoval divadlu, seznámil se tam i s Eleonorou Šomkovou (říkal jí Lori), problematický vztah, Lori se chtěla usadit a mít děti, Mácha si však vysnil svůj ideál a ten Lori nesplňovala, byl zklamaný, posedlý bezmeznou žárlivostí => časté Máchovy úniky do přírody, pracoval u soudu, najal těhotné Lori byt v Praze, chtěl si ji vzít, ale umírá – v den kdy se měl ženit (nachladil se při hašení požáru a zemřel na zápal plic), pohřben původně v Litoměřicích, avšak když kraj připadl Němcům, ostatky byly převezeny na Vyšehrad
znaky: zamýšlí se nad smyslem života, cítí se osamělý, protiklad snu a skutečnosti, jediná jistota – zem, národ
POUT KRKONOŠSKÁ, OBRAZY ZE ŽIVOTA MÉHO ( soubor povídek, nejznámější Márinka – láska k chudé Márince, která zemře )
CIKÁNI - motiv otcovraždy, hl. hr. je vyvrhel, zabil šlechtice Waldemara, který chtěl znásilnit jeho dívku, pak se dozví, že to byl jeho otec, složité lidské vztahy; život vyděděnců, romantické tragické zápletky, nejde zde o cikány v pravém slova smyslu, je to symbolické označení lidí vyřazených z normální společnosti
KAT románová tetralogie, díly: Křivoklad ( děj za Karla IV., hl. postava kat = nevlastní bratr krále ), Valdek, Vyšehrad, Karlštejn ( již nedopsány )
BRATROVRAH, BRATŘI –divadelní hry, témata z české historie ( Boleslav vs. Václav )
MÁJ ( 1836 )- lyrickoepická (ep. rámec, převažují však lyrické prvky, tzn. jak děj tak pocity), napsáno v posledním roce studií, inspirace skutečnou otcovraždou, báseň z okolí Doks, Milenci Vilém a Jarmila, Vilém zabije svého otce (neví že je jeho otec) protože v minulosti Jarmilu svedl, je za to uvržen do vězení, Jarmila nevydrží duševní muka a utopí se,
Máj má čtyři zpěvy a dvě intermezza (mezihra, děj zpomaluje a vysvětluje ); báseň se rozpadá na dvě části: 1. část - Prolog + 1. Zpěv; 2. část – zbytek, patrná zvukomalba ( verše zvukově propracovány )
1. zpěv: oslava májové přírody, Jarmila čeká na svého milého, ten však, jak se Jarmila dozví, bude následující den popraven za vraždu svého otce, Jarmila ze žalu skočí do jezera
2. zpěv: nejfilozofičtější část,ve vězení Vilém vzpomíná na svůj život a o smrti ( co je smrt? )
I. intermezzo: přerušení stylistické čistoty básně, scéna na popravišti, sbor duchů, příroda se připravuje na přivítání nového člen.
3. zpěv: Vilém odchází na popraviště, loučí se s přírodou,
II. intermezzo: Viléma oplakávají loupežníci, příroda naříká nad svým lesů pánem
4. zpěv: básník se vrací na místo, ztotožňuje se s Vilémem, nevidí přetvářku přírody, vidí ji v její nahotě
Je pozdní večer – první máj - / večerní máj – je lásky čas;/ hrdliččin zve ku lásce hlas; / „Hynku! – Viléme!! – Jarmilo!!!“
rozbor Máje: psán v jambech, zvukomalba ( řinčení řetězů ), oxymorón ( zborcené harfy tón ), pleonasmus ( modrý blankyt – totéž 2x ), personifikace, epiteta
kritika Máje: ostrá kritika tehdejší společnosti (Vilém je souzen za to, že potrestal viníka, který nebyl potrestán společností), odmítli ho Tyl ( odvádí od vlasteneckých-osvobozených myšlenek, první intimní osobní a subjektivní poezie = nebezpečná, poezie měla vychovávat a poučovat ), Jungmann, Čelakovský
hrdinové nevyhovují, Vilém vrah ( pocity nicoty, cílem básně nebyly buditelské snahy )
první kladné ohlasy až od májovců
Žádné komentáře:
Okomentovat