- slovanské jazyky (jazyková větev), praslovanština
- a) západoslovanské – čeština, slovenština, polština, lužická srbština horní a dolní
(Německo), polabština (dnes v názvech řek, hor…)
- b) východoslovanské – ruština, ukrajinština, běloruština, rusínština (od 90.let)
- c) jihoslovanské – slovinština, srbština, chorvatština, bulharština, makedonština,
staroslověnština
VÝVOJ SPISOVNÉ ČEŠTINY
- praslovanština – klasická – 400 – 800 n.l.
- pozdní – 800 – 1000 n.l.
- Velkomoravský kníže Rastislav -> byzantský císař Michal III., r. 863, Konstantin a Metoděj -> staroslověnština (psaná)
- Hlaholice – 1. slovanské písmo, Konstantin, malá řecká abeceda (mše,motlitby,Bible–K+M)
- Cyrilice – žáci, na území východním a jižním, velká řecká abeceda; zjednodušena hlaholice
- Čeština – pol. 9. st., jen mluvená
- Latina – po zániku Velkomoravské říše, r. 906, bohoslužby a psané texty
- Bohemika – české místní názvy (v latinském textu), vlastní jména, termíny
- Glosy – české překlady slov nebo částí textu ( v latinském textu)
- 1. česká věta – poč. 13. st., připsána do latinské zakládací listiny kapituly litoměřické z 1057
- kolem 1300 – vznik a rozvoj české literatury (poezie duchovní i světská, próza umělecká i odborná)
Žádné komentáře:
Okomentovat