HLAVNÍ SMĚRY ANDRAGOGICKÝCH TEORIÍ 1.

HLAVNÍ SMĚRY ANDRAGOGICKÝCH TEORIÍ 1.

- andragogika jako věda humanitní i sociální

pohledy na sociální realitu:

OBJEKTIVNÍ
- nezávislou na sociálních aktérech, a tím i nepozorovateli /vědci/
- pozitivistická tradice orientace na přírodní vědy
- skutečnost je objektivně daná a má strukturu nezávislou na lidském poznání a jednání
- poznáním získaným objektivním pozorováním dojdeme k všeobecně, ve všech případech platným zákonitostem a teoriím, pomocí kterých můžeme libovolné jevy vysvětlit
- použité vědecké metody jsou zárukou stále lepšího poznání společnosti, na základě poznání lze iniciovat racionálně kontrolovaný proces učení se
- racionálně kontrolovaný proces učení a pokrok v poznání jsou předpokladem společenského pokroku – vědeckého a sociálního

- tyto vědy se právem označují jako TECHNICKÉ
- jejich cílem je produkce vědění, které v případě andragogiky umožňuje zvýšení efektivity procesů učení na makro- a mikrosociální úrovni
- úkolem andragoga je profesní získávání znalostí a dovedností, které se dají zprostředkovat výukou a výcvikem
- tomuto směru je mnohé vyčítáno, např. neobjasňuje cíle a hodnoty učení, je pro všechny platný – utopie, …/
- vědec disponuje jednoznačnou deskripcí reality