Hledejte v chronologicky řazené databázi studijních materiálů (starší / novější příspěvky).

Miroslav FLORIAN

Miroslav FLORIAN (1931 – 1996)
- básník skupiny Květen
- vystudoval na filozofické fakultě knihovnictví, potom pracoval jako redaktor v rozhlase a nakladatelství Československý spisovatel
- dobová optimistická poezie – sb. CESTOU K SLUNCI
- k „poezii všedního dne“ patří sb. BLÍZKÝ HLAS (1955) – sbírka milostné a přírodní lyriky
- sb. STOPY (1960) – poetizace jevů všedního života, prolínání intimních a společenských motivů
- sb. TICHÁ POŠTA (1965) – úsilí o lidskou kontinuitu, přátelství, o dorozumění mezi lidmi, přirozené sepětí člověka a přírody, naléhavé otázky po smyslu básnické tvorby, mistrovství zkratky a lyrické miniatury

Skupina kolem časopisu Host do domu:
Oldřich MIKULÁŠEK (1910-1985)
- rodák z Přerova, po absolvování obchodní školy střídal řadu zaměstnání (dělník, litograf); od 30. let se věnoval redaktorské činnosti (Lidové noviny, Host do domu, rozhlas) a profesionálně literatuře
- dominantní pro jeho poezii je oscilace mezi pesimistickým, temným pohledem na svět a radostným přístupem, kdy se do popředí derou krásy pozemského života (hl. v milostné lyrice); život se autorovi jeví jako neustálé střetávání protikladných sil
- jeho poezie je typem poezie myslitelské, reflexivní
- aby dal vyniknout polaritě života a smrti, klade důraz na chvíle, kdy je člověku alespoň na chvíli „strašně zle“
- vše má jediný cíl – prodírá se ke smyslu věcí a lidského bytí
- během okupace však přibývá temný pohled na život – sb. KŘÍDLOVKA
- sb. ORTELY A MILOSTI (1958) – život jako dramatický svár protikladných sil; ortel na vyvolavači smrti a životem, který je pouhým zvykem; v 2. části – pozitivní krédo, milosti jsou uděleny lásce, závrati, životu
- sb. SVLÉKÁNÍ HADŮ (1963) – reflexivní poezie o podobách životní existence, výzva k důstojnému postoji, k aktivnímu podílu na životě (láskou či obětí) sbírka obsahuje všechny typy Mikuláškových básní : variace, civilní eposy, lyrické miniatury a hymnus
- sb. ŠOKOVANÁ RŮŽE (1969) – milostná a občanská lyrika rozhořčený nesouhlas s invazí sovětských vojsk v oddíle Černý triptych
- sb. AGOGH (v samizdatu) – Agogh = tajemná postava krále lítosti a smutku – autostylizace, motiv vyděděnce existenciální poezie; reakce na období normalizace; pesimismus a tíseň z prázdnoty, marnosti a nicoty; obavy z ohrožení světa (alkohol, sex, násilí), ze ztráty komunikace mezi lidmi; ústřední motiv – rezignovaný nářek (veškeré úsilí o nápravu je zbytečné, jediná útěcha je v lásce)
- DIVOKÉ KAČENY – sbírka básní úvahových, ohlasů lidových písní, intimní zpovědí sepětí intimního s veřejným, motiv růstu a trvání X motiv uplývání času a smrti

Žádné komentáře:

Okomentovat