I. Antické základy evropské literární kultury

I. Antické základy evropské literární kultury
RÁMAJÁNA: VÁLMÍKI

Doslova putování Rámovo, 3.-2. století před naším letopočtem. Sanskrtská hrdinská báseň, indický národní epos.
Obsah
Základním tématem eposu je životní pouť kóšalského prince Rámy a jeho věrné manželky Síty. Ráma byl ustanoven jako následník kóšalského trůnu. Nevlastní matka jej však přinutila, aby na 14 let odešel do vyhnanství a správu státu přenechal jejímu synovi. Ráma, provázený Sítou a mladším bratrem Lakšmanou, se usadil v lese Dandace jako poustevník. Prožil zde četná dobrodružství a pobil mnoho démonů, kteří kraj sužovali. Démonský král Rávana ze msty unesl Sítu do svého království na ostrově Lance (bývá ne zcela právem ztotožňován s Cejlonem). Ráma uzavřel spojenectví s opičím králem Sugrívou a pomocí jeho armády, vedené generálem Hanumánem, Lanku dobyl, Rávanu zahubil a Sítu osvobodil. V souladu s požadavky ortodoxní tradice ji však byl nucen zapudit, protože žila u jiného muže. Síta se v zoufalství vrhla do plamenů hranice, ale bůh ohně ji nezraněnou vrátil Rámovi a vydal svědectví o její bezúhonnosti. Poté se všichni vrátili do sídelního města Ajódhji a Ráma se stal králem. Časem se však znovu objevily pochyby o Sítině ctnosti a ona se rozhodla podat konečný důkaz pravdy: požádala bohyni Zemi, aby stvrdila její nevinu tím, že ji přijme do svého lůna. Zarmoucený Ráma se zřekl vlády ve prospěch svých synů a odešel na onen svět, kde se oba manželé opět šťastně shledali. Mimoevropská literaturu dělíme na sumerské písemnictví: epos o gilgamešovi. Další písemnictví je hebrejské: Bible. Následuje písemnictví egyptské, kde žádné konkrétní dílo není, bylo ovlivněno helenistickou kulturou. Indické písemnictví: Védy, Máhabharáta, Rámajána. Další písemnictví je čínské: Kniha proměn, Kniha písní a poslední perské, jehož dílem je Avesta.
Autor
Za autora je tradičně považován Válmíki, legendární kajícník a světec a snad i historická osobnost. Nejstarší jádro je bezesporu dílem jednoho autora básníka. V pozdějších letech byl text značně rozšířen nepůvodními autory. Jako materiál posloužil cyklus pověstí opřádajících postavu mytického krále.