X. Tvorba májovců ve vývoji společnosti 19. století

X. Tvorba májovců ve vývoji společnosti 19. století

POVÍDKY MALOSTRANSKÉ: JAN NERUDA
Tvorba Májovců se datuje mezi lety 1860-1870 za vlády Františka Josefa a jeho ministra vnitra A. Bacha. Kultura je omezena, cenzurována, germanizována, význační spisovatelé vězněni nebo internováni.. V roce 1860 pád Bachova absolutismu, částečné uvolnění. V politice působá strana národní, která se rozdělila na staročechy (Palacký, Rieger) a mladočechy(Sladkovský). V kulture vznikají spoly Hlahol (zpěv) a Sokol (sport), stavba Národního divadla. V roce 1855 vyšel almanach Máj (Karel Sabina). V něm se prezentuje mladá básnická generace. Manifestačně se přidali k Máchovi. Kritika ze strany staročechů. Májovci si bytyčili za cíl aktuálně zobrazit reálné problémy, kritiku církve, udržovat krok s evropskou literaturou. Hrdinou je prostý člověk.
Obsah
Jedna z nejpůsobivějších knih české povídkové tvorby pomáhá posud uchovat v dobré představě rázovitost Malé Strany na zlomu minulého století. Autor zde žil do r. 1870, všech třináct povídek má věrnost osobního svědectví. Nestárnou dík účastnému, dobrosrdečnému humoru místy s nádechem úsměvně satirickým, zejména v kresbě "honorace", v té době ještě silně němčící, klevetné, groteskně si "stoupající na špičky". Děj knihy se odehrává na Malé Straně. popisuje v ní své vzpomínky na mládí. V této knize jsou např. tyto povídky. Týden v tichém domě, Přivedla žebráka na mizinu, O měkkém srdci paní Dušky, Hastrman, U tří lílií.
PŘIVEDLA ŽEBRÁKA NA MIZINU
Tato povídka vypráví o žebráku panu Vojtíškovi. Lidé, kteří věděli, že nic nemá, mu s radostí dali malou almužnu, aby měl alespoň na jídlo. Pan Vojtíšek žil vlastně jen z toho, co mu kdo dal. Vlastně nevypadal ani na žebráka, protože jeho oděv byl vždy čistý. Když jednou vyšel z kostela, šel pomalu přes náměstí a za ním vyšla žebračka, které se říkalo „baba miliónová“. Žebračka si chtěla pana Vojtíška vzít, ale on ji nechtěl. Když jí řekl, že má velké bohatství a chodí žebrat jen proto, aby byl ještě bohatší. Od té doby nechtěl panu Vojtíškovi nikdo nic dát. Nakonec v zimě, v bídě z hladu zemřel. Další májovci: a.heyduk - cimbál a husle, zaváté listy, v zátiší, hořec a srdečík, r.mayer: v poledne, v.šolc prvosenky.
Autor
Za života nedoceněn, vybočoval z tradic a uznávaných hodnot, básník, prozaik i novinář. Psal fejetony, povídky do časopisu Hlas a do Národních listů. Inspiraci pro svá díla hleda v dětství stráveném na Malé straně, v cestování (Fr,Něm,Eg,Balk) v milostných vztazích a ve vztahu k matce.
Jeho tvorba se dělí 1.poesie: Hřbitovní kvítí, Knihy veršů, Písně kosmické, Balady a Romance, Prosté motivy, Zpěvy páteční. 2.próza: Arabesky, Různí lidé, Studie krátké a kratší, Žerty hravé a dravé, Obrazy z ciziny, Povídky malostranské. 3.kritika: obhajoba programu Májovců, v divadlení kritice si váží Shakespeara, výtvárná kritika: Myslbek, Mánes, Aleš. 4.divadlo: Ženich z hladu, Prodaná láska (nevelký úspěch).