Hledejte v chronologicky řazené databázi studijních materiálů (starší / novější příspěvky).

Vývoj historické literatury na našem území

Středověk
Kosmas (?-1125) – „Kronika česká“( = „Chronica Boemorum) – latinsky; vlastenecká – podpora přemysl. knížat, všichni potomci Přemysla Oráče, č. stát pokračovatelem Velkomor. Říše; 3 části (Šebířovi, Gervaisovi, Klimentovi); potopa, osídlení Země; vyprávění starců – bájná vypr. bez histor. podkladů; využití informací z histor. dokumentů; vlastní zážitky; pestrá, čtivá, oblíbená, nemoralizující, procírkevní; psáno z pohledu vyšší šlechty

tzv. Dalimil ( nižší šlechtic – hájí zájmy šlechty; nevíme přesně, o koho šlo) – „Dalimilova kronika“ – 1.česky psaná kron.; vznik v letech 1310 – 1314; české dějiny až do své doby ( praotec Čech – 1314); vlastenecká; veršovaná (ale bezrozměrný verš – blíží se próze); srozumitelná – pro širokou veřejnost; oblíbena

Otta a Petr Žitavští (opati – hájí duchovenstvo a panov. rod) – „Zbraslavská kronika“- vznik v 1.pol.14.stol.; latinsky; události přehledně do r. 1338; morální hodnocení postav a událostí; řečnické pasáže, verše

? – „Trojánská kronika“ – vznik v 2.pol.14.stol.; staročeská zábavná próza; dobytí Tróje a plavba Argonautů za zlatým rounem; 1468 – vytištěna v Plzni jako první český tisk

? – „Gesta Romanorum“( = „Příběhy římské“) – sbírka moralizujících příběhů; koluje po Evropě od 12.stol.; postavy jsou alegorie křesťan. pojmů; do češtiny ve 14.stol.

Vavřinec z Březové (1370 – 1442) – „Husitská kronika“ ( =„Chronicon“) - latinsky; obhajoba husitství; obsahově k době 1414 – 1421; nedokončena

Eneas Silvius Piccolomini = Pius II. ( 1405 – 1464; papež) – „České dějiny“ ( „Historia Bohemica“) – latinsky; zaměřeno na období husitství

? – „Krátké sebranie z kronik českých“( 1437 – 1458) – chce pozvednout nár. hrdost;
kolektivní dílo měšťanů - „Staré letopisy české“ – konec 14.st. – 16. st.; záznamy na základě memoárové ( = vzpomínkové) literatiüry, informativních zápisků a kronik

Humanismus
Jan Blahoslav (1523 – 1571) – „Akta Jednoty bratrské“- dějiny J.b.

Václav Hájek z Libočan ( ? – 1553) – „Kronika česká“- vznik 1541; česky; podpora katol. šlechty; praotec Čech – 1527; poutavá, dobrodružná, oblíbená; nepřesnosti, omyly, výmysly

Daniel Adam z Veleslavína (1546 – 1599) – mimo jiné vydával a překládal kroniky; „Kalendář historický“

Mikuláš Dačický z Heslova (1555 – 1626) – „Paměti“ – zpracování kronik Kutné Hory (ty napsány jeho předky) a pokračuje s vlastními zápisy od r. 1575 až do smrti; vzpomínková = memoárová lit.

Baroko
Pavel Skála ze Zhoře (1583 – 1640; byl lutherán) – „Historie církevní“- osudy reformace 16. a 17. stol. V kontextu svět. dějin

Bohuslav Balbín (1621 – 1688) – „Rozmanitosti z historie Království českého“ – encyklopedické dílo; dějepis, etnografie, zeměpis
„Učené Čechy“ – literární historie

Tomáš Pešina z Čechorodu (1629 – 1680) – „Předchůdce Moravopisu“ – latinsky; úvod k celkovému geograf.- etnograf.-histor. popisu Moravy

Jan František Beckovský (1658 – 1725) – „Poselkyně starých příběhů českých“- česky; vychází z Hájka; od poč. do r. 1715

Florian Hammerschmidt (1652 – 1735; píše česky i latinsky) – „Historie Klatovska“

František Jan Vavák (1741 – 1816) – písmák = zapisovatel – vznikají tzv. písmácké paměti ( pochopitelně i od jiných písmáků)

Žádné komentáře:

Okomentovat