1. Slova z obecné češtiny se vyskytují zejména v soukromých mluvených projevech – např. flaška, fajnovej, extra, švindlovat.
2. Nářeční slova jsou omezena na konkrétní místní nářečí – např. mlejn / mlén / mlyn = mlýn.
3. Slangová slova jsou ta, která užívají v neoficiálních projevech příslušníci některého povolání nebo členové zájmových skupin – např. koule (= pětka) – studentský slang, bažant (= nováček) – vojenský slang, prkýnka (= lyže) – sportovní slang.
4. Argotická slova se vyskytují v projevech lidí na okraji společnosti a slouží především k utajení obsahu sdělení před nezasvěcenými osobami – např. stříkačka (= revolver), šlehnout si (= píchnout si drogu).
Slang a argot někdy bývají označovány jako sociolekty
Další zajímavosti slovní zásoby
1. Dobově nebo citově zabarvená slova
Užívají se zejména v umělecké literatuře. Nemůžeme zde vést přísnou hranici mezi útvary spisovnými a nespisovnými.
a) Historismy (slova historická) pojmenovávají zaniklou skutečnost – např. gladiátor, sudlice, vozová hradba.
b) Zastaralá slova jsou ta, kterých se přestalo užívat v současném jazyce, protože byla nahrazena jinými – např. silozpyt (= fyzika), hrubě (= velmi), lučba (= chemie).
c) Archaismy jsou slova historická nebo zastaralá, která se užívají v umělecké literatuře pro přiblížení doby děje.
d) Neologismy jsou slova nově utvořená nebo nově přejatá – např. lunochod, loučenec, loučenka.
e) Expresivní slova jsou slova citově zabarvená, která mají za úkol nejen pojmenovávat, ale vyjadřovat i kladný nebo záporný vztah autora k označované skutečnosti – např. holčinka, hajat, mamička, babizna, chlastat. Silná expresivní slova se záporným nábojem jsou vulgarismy; užívají se při nespolečenském vyjadřování
2. Obrazná pojmenování jsou zvláštním druhem využívání slovní zásoby zejména v umělecké literatuře.
3. Slova mnohoznačná a jednoznačná
Většina českých slov má několik významů. Často užíváme slov v přenesených významech (např. hlava, koruna, jazyk, oko). Jednovýznamová slova se vyskytují jen v malé míře; jsou to vlastní jména (Praha, Sněžka), zvukomalebná citoslovce a od nich odvozená slovesa (cink – cinknout) a některé odborné názvy (tečna, sloveso, vodík)
4. Synonyma
Synonyma jsou slova nebo slovní spojení, která pojmenovávají jeden a týž předmět nebo jev. Někdy mají význam úplně stejný (mluvnice – gramatika), jindy jen podobný (hrdý – pyšný). V určitých situacích se dají vzájemně zaměňovat.
5. Antonyma (opozita, slova protikladná)
Antonyma jsou slova nebo slovní spojení, která označují skutečnosti stejného druhu, ale mají protikladný význam – např. prodat – koupit, velký – malý.
6. Homonyma
Homonyma jsou slova, která mají stejnou podobu – písemnou nebo mluvenou, avšak jejich významy se liší. Mají buď různý původ, nebo sice stejný původ, ale dnes již společný základní význam nedokážeme rozpoznat – např. žít: žít trávu, žít klidně; vinný: vinný ocet, vinný člověk.
7. Výrazy automatizované
Výrazy automatizované jsou takový slova a slovní spojení, která častým užíváním v určitých situacích ve stále stejném významu se stala samozřejmostí a jejich užití se za určitých okolností předpokládá – např. Dobrý den, Jak se máte?, Veselé Vánoce atd.
8. Výrazy aktualizované
Výrazy aktualizované jsou taková slova a slovní spojení, která upoutávají pozornost čtenářů nebo posluchačů svou neotřelostí, neobvyklostí. Často se užívají v nadpisech novinových článků.
Žádné komentáře:
Okomentovat