Charakteristika ROZUMOVĚ-POZNÁVACÍCH funkcí v DĚTSTVÍ

Úspěšný přechod ke  školní práci předpokládá přiměřené nároky a optimální motivaci. Dítě do deseti let prodělá 1) v  poznávacích procesech i orientaci řadu změn: od „naivního realizmu“ ke „kritickému realizmu“ (nejde „pod povrch“), dojde k oddělení „Já a svět“ a věcnému přístupu, mechanické osvojování zprostředkovných zkušeností přechází k převaze logické paměti, synkretičnost vnímání se mění na analytičnost a kauzalitu, názorné myšlení  dosahuje kvalit názorných operací.  2) v oblasti sociálních vazeb   přechází od nahodilých vztahů (1.roč.), k malým skupinkám (2. roč.) až  konformnímu „duchu třídy“ (3.roč.).  Z hlediska emocionality je  nejnápadnější  prepubertální zvýšená citová vzrušivost v důsledku endokrinních změn.  3)   volní procesy jsou  na vrcholu dětství podmalovány černo-bílými hledisky a „romaticko-dobrodružnou orientací“. Dítě neumí dělat kompromisy, často si samo ukládá   úkoly, které pak nezvládá. Nemá  propracované struktury cílů a hodnot.Rozvoj čivosti vyžaduje co nejširší zapojování smylů do smysluplného vnímání (ne izolovaný cvik). Zjemňují se zvláště rozdílové prahy (barvy o 60%,  tóny o 1/2,  kinest. o 1/2 atd..). Vnímání vykazuje „zkoumavý vztah k okolí“ (všímavost). Pro hlubší porozumění je významný zejména podíl analýzy (obrys se zaplňuje detaily),   syntézy (vylučování  nepodstatného formuje "obecné představy" ) a  systematičnosti  (logické uspořádání zásoby představ). Škola  měla více  ochraňovat barvitý vjem moře a lesa (množina stromů) před  zajetím šedí učebnicové „krokové logiky“ a hledat formou „školy hrou“  vyšší  „rozumově-prožitkovou vyváženost“.   Pozornost přechází od  převahy bezděčné k vyšší záměrnost i (pozorování). Intenzita zpočátku ještě slabá a pasivní (zadávání úkolů přispívá k organizaci duševního života),  stabilita je v 7-10  letech 20-30 minut, v 11 vydrží až 40 i u nudné činnosti (posiluje ji intonace,pestrost hodiny, uspořádanost a návaznost látky, učitelův osobní postoj a smysl pro humor),  rozsah (z počátečních 4-5 prvků na 6-7 ). Paměť přechází z bezděčné (spojené s vnímáním) na úmyslnou  (zpočátku nepřirozené  "učení na rozkaz" ). Nedostatek informací řeší děti mechanickým učením, ke kterému jsou  také optimálně disponované (násobilka, vyňatá slova ), je to nezbytný předstupeň  logického pořádání a vyšších myšlenkových operací (zobecňování). Ve vyšších ročnících se již nelze učit bez porozumění vztahům (zeměpis, dějepis), to napomáhá ekonomičnosti a organizaci vštěpování.  Mechanická a logická paměť si však vždy zachovává jistý poměr. . Existují také jisté rozdíly mezi hochy a dívkami („kyvadlo“).  Fantazie, expresivita  a tvořivost  je přechodem k věcnému  přístupu ke světu, předkládáním hotových odpovědí atp. v průběhu dětství poněkud utlumována. To se může později projevit jak ztrátou schopnosti porozumět  umělecké komunikaci, tak snadným podléháním vlivu různých sekt. Myšlení  dospívá  do „stadia názorných operací“, jehož horní hranice jsme dosud neprozkoumali („koloběžky“). Vědomí obsahu předchází verbalizaci, a naopak k porozumění verbálnímu kódu dochází až v imaginativně-emotivní oblasti. Asi ve třetím ročníku děti začínají  tvořit obecné pojmy (se společnými znaky). Pomáhá jim k tomu i fázově typické „sběratelství“ (ovládnutí jevové různorodosti zařazováním ).  Obecné kategorie konkrétních jevů (město, továrna, ovoce aj.) již  chápou, umí definovat a běžně je používají. Definice se mění z připodbňujících (nahodilé znaky) na úsudkové (zjevné vlastnosti), později pak i vyšší úsudkové (smyslům nepřítomné). 8-9let je také optimální období pro pochopení míry, váhy, objemu atp.Snaha o vylučování rozporů  však ještě má své meze (jehla na vodě, proč plují lodě).