Psychické projevy NOVOROZENCE, KOJENCE a BATOLETE

V prvních stadiích raného dětství je především nezbytné zajistit kromě uspokojení základních biologických potřeb zvláště adekvátní naplnění všech potřeb psychických (senzomotorická stimulace, sociální kontakty,  sebeuvědomění Já). NOVOROZENEC má plně vyvinutý mozkový kmen zajišťující základní životní funkce (dech, srdeční činnost atp.) a je také vybaven řadou nepodmíněných reflexů (mrkání, polykání aj. ) a 20 hodin denně spí. R-K: V oblasti  čivosti  jsou od počátku funkční fylogeneticky starší analyzátory (hmat, rovnováha), které spouští některé reflexy (Moroův - rozhození paží, Robinsonův - sevření rukou ). Pasivně reaguje termoregulace (preferuje teplé) a chuť (sladkost). Čich registruje do dvou dnů silné podněty a první měsíc spíše pachy. Zrak reaguje zpočátku jen na silné podněty a  konvergence s akomodací  je  rozvinutější až koncem stadia. Od jednoho měsíce diferencuje osoby. Sluch  se po měsíci projevuje fixací,  hluboký hlas uklidňuje, vysoký leká. Čití bolesti je v tomto stadiu ještě utlumeno. Novorozenec vnímá komplexy podnětů ( dotek, hlas atp.), začíná projevovat i elementární „operačně-prožitkové řešení problémů“ (např. úprava polohy při kojení). I-E: V oblasti citů projevuje jen libost a nelibost (pohyby). Pozitivně působí empatie s matkou (“Je sociálně naivní, ale ne sociálně slepý!“ ). Z VNĚJŠÍCH VLIVŮ  je optimální klidné jednání a pravidelný čas úkonů (fixují „lásku a důvěru“), nepříznivě působí pocity hladu, žízně, chladu, chvatné a nešetrné zacházení (fixují „strach a vzpurnost“ ). Nedostatek podnětů může vést k opožďování, zatímco jejich přemíra k apatii. Výsledkem oslabení nervové soustavy je lekavost, dráždivost, zvracení aj. Vyskytuje se také křik k vynucení pozornosti, strach z lázně aj.KOJENEC vyjevuje úroveň psychiky zvláště prostřednictvích tělěsných výkonů. Vývoj pohybů sleduje „kefalo-kaudální“ a „proximálně-distální“ směr. Hlavní aktivitou je experimentace.R-K: V oblasti čivosti pozorujeme, že zrak už ve třech měsících „ulpívá“, sleduje pohyby (nejprve hlavou, pak očima) a od čtyř měsíců „pozoruje“ okolí. Sluch vykazuje „sluchovou dominantu“ a hudba začíná uspokojovat. Vnímání  vykazuje „polysenzorickou identifikaci“, jejímž výsledkem je „polysenzorický komplex“. Do šesti měsíců vše „trvá“ jen v bezprostředním kontaktu. Zkušenostmi se zlepšuje vnímání tvarů a prostoru  (splýváním zrakových, hmatových a kinestetických  počitků ). Pozornost  vychází z „orientačního reflexu“, stabilita je křehká a rozsah malý. Experimentace trvá již v 8 měsících až 15 minut. Paměť se vyznačuje znovupoznáním  s krátkou latencí (v šesti měsících uchovává maximálně 3 dny, ve dvanácti maximálně 3 týdny). Ve dvou měsících pozná matku a ve třech již i emotivně poutavě věci. Výkonnější je až v posledním ctvrtletí (vyhledává ukryté předměty, ukazuje slovy označené atp.).  Kojenec se projevuje jako „pedant“ - žádá přesné opakování sledu pohybů.  Na konci stadia smysluplně užívá asi 10 slov („mluví pohyby„).  Myšlení kojenců se rozvíjí prostředním „senzomotorických aktivit“. Od čtyř měsíců si některé pohyby  opakováním jakoby cvičí. Vývoj schopnosti „názorné kombinace a anticipace“ demonstruje pokus se sucharem na tkanici (problém vyřeší jeho přitažením až v 10. měsíci).I-E: Reflexní úsměv přechází již na počátku  ve spontánní.  City  mají  nejprve  charakter jen „komplexu oživení“ k navázání kontaktu, ve čtyřech měsících diferencuje „známé a cizí“ a bohatě registruje neverbální komunikaci. Od šesti měsíců je při frustraci patrný hněv a v nejsté situaci strach. V druhé polovině  roku však již začíná „žertovat“. Má podstatně vřelejší vztah k dospělým než k vrstevníkům a od sedmi měsíců projevuje silnou fixaci k jedné osobě a v její nepřítomnosti pak „separační úzkost“. Od ní také přebírá citové ladění (optimizmus, úzkost aj.), koncem období již začíná vykazovat i stabilnější nálady. Postupující sebeuvědomění je výsledkem zkušeností z experimentace, uspokojování potřeb, komunikace i prvních projevů vlastní vůle (přemísťování v prostoru).VNĚJŠÍ VLIVY by měly  zabezpečit  dostatek přiměřených podnětů (pohyby a sociální kontakt) i klid a dostatek spánku. Pozitivně působí zvláště pravidelný režim. Od druhé poloviny roku je dobré učit  dbát pokynů dospělých. Optimální charakter působení  lze označit  „laskavá vcítivost“.  BATOLE  je značně egocentrické a ovládané city. Výrazně se zlepšuje kontrola pohybů a  rozvíjí se také imaginativní sebeřízení při fikční hře.R-K: Čivost se dále rozšiřuje prostřednictvím experimentací a funkčních her. Vnímání je doposud značně schematické a povrchní, registruje především nápadně, emocionálně účinné a proto  často i nepodstatné jevy.  Při popisu děje je batole ve „stadiu výčtu“, prostor má organizován k vlastnímu Já a žije přítomností („dětský presentizmus“). Pozornost je bezděčná a roztěkaná. Doporučuje se navádět pokyny. Hra může trvat až 20 minut. Paměť  je hlavně bezděčná a mechanická. V průběhu stadia  se výrazně zlepšuje  jak znovupoznání  (od dvou do sedmi měsíců), tak samostatná reprodukce (ze dnů na týdny).  Již na počátku stadia  lze pozorovat první asociace, vydělující paměť z vnímání a představující počátek  samostatného duševního života.    Představy jsou sice živé, ale nepropracované (obrys). Myšlení  se sice stále opírá především o senzomotorické zkušenosti z hrových aktivit, fikční hra přináší navíc schopnost užívání symbolů (dřívko jako“ letadlo“ atp.).  U batolat se vyskytují také předpojmy (netvoří třídy jevů) a  prelogické úsudky (fenomenizmus-subj.jev nahr.kauzalitu, finalizmus-vše má „cíl“, artificializmus-vše výrobeno, animizmus-vše živé, dynamizmus-vše má vlastní vůli).  Na konci tohoto období ovládá dítě asi 1000 slov.I-E: City jsou intenzivní, avšak málo hluboké a dosud  generalizované. S rozšiřováním zkušeností se však zvyšuje jejich rozmanitost (závist, úzkost, křivda, zklamání, soucit  aj. ) a mění se také jejich podněty (místo strachu ze psa - strach z hodnocení). „Jazyk citů“ je spolehlivým ukazatelem individuálních potřeb a cílů. Jsou patrné i stabilnější citové stavy a to jak pozitivní (steničnost. optimizmus, radostná nálada) tak  negativní (žárlivost, soutěživost, nízká sebedůvěra). Velké pokroky jsou v oblasti Jáství. Od dvou let si dítě  říká Já a začíná být citlivé na  hodnocení (hrdost, ponížení). U batolat se projevují již  i určité zárodky  vůle (tvorba návyků, chůze po nerovném terénu aj.). Motivace se začíná individualizovat, dosud však vykazuje značnou impulzivitu a nedlouhé trvání.V kontaktu s VNĚJŠÍ VLIVY se často  vyskytují specifické fáze separační reakce (1. protest a volání, 2. zoufalé odvracení, 3. odpoutání a spolupráce). Do jisté míry tomu lze předcházet citovým treninkem (hra na „kuku“, výběr pohádek atp. ). Charakteristickým znakem tohoto období je i dětský  vzdor.   Patologickému vzdoru (dlouhé trvání, udělá „jinak“, následně naruší kontakt) lze předcházet citlivým odpoutáním, postupnou přípravou, požádáním o pomoc atp. Nejčastější výchovné chyby představuje v rodinách nejednotnost, nedůslednost, netrpělivost, přetěžování, pedantství, nejistota aj. (typy matek), v kolektivních zařízení to pak bývá kolektivní drezůra nebo chaos.