DĚTSKÉ výchovné problémy, PORUCHY a NEUROTICKÉ PŘÍZNAKY

Přiměřená zátěž a konstruktivní frustrace děti nejen neohrožují, ale naopak je  spíše posilují a působí pozitivně na jejich vývoj. Stává se však, že rodiče vyhledávají pomoc od  „neobvyklých“, avšak zcela běžných  reakcí na bezprostřední situaci (agresivita, lež, masturbace,  enuréza atp.) a zcela přehlížejí mnohé důsledky dlouhodobějšího působení nepříznivých faktorů (samotářství, podezřívavost, rozmrzelost, bojácnost, ostych, přecitlivělost, žárlivost, sklony ke smutku atp. ). Vždy je třeba především hledat a odstranit příčinu. V každém případě působí pozitivně klidné prostředí, citová opora, přiměřenost reakcí, pravidelný režim, méně vzrušující četby, videa, počítačových her aj.ADAPTAČNÍ POTÍŽE, které jsou v kompetenci vychovatelů,  vznikají obvykle na počátku každého stadia  vyznačujícího  se zvýšenými nároky na rozvoj racionálně-kognitivních procesů, to je nejčastěji spojeno i se změnou sociální situace a  ohrožením stability imaginativně-emotivních funkcí (počátek školní docházky, přechod na druhý stupeň základní školy atd.). Zatímco u dětí dominuje „nesoustředěnost“, je  v prepubertě nápadná „nesoustavnost“.Na počátku DĚTSTVÍ se zvýšené  racionálně-kognitivní nároky  projevují  zvláště v  nesoustředěnosti a neprospěchu (je-li příčinou nezralost a zanedbanost pomůže odklad, v případě nižšího IQ je řešením zvláštní škola). Na imaginativně-emotivní zátěž vyvolávající  napětí,  pocity ohrožení trestem atp., reagují děti lítostivostí, dráždívostí, nechutenstvím, zvracením, popř. i vzdorovitostí, nepodrobivostí atp. 1) Některé adaptační potíže po šestém roce ustupují (dumlání prstů, hyperaktivita, lhaní,  zlostné projevy, kousání nehtů),  2) jiné  se ke konci dětství vrací (nadměrná závislost na rodičích, plačtivost, žárivostl, neposlušnost), 3) se vyskytují koncem dětství a v dospívání vymizí (neklidný spánek, děsivé sny atp.). PREPUBERTA   (u dívek v 11-12, u chlapců ae  12-13) je spojena  vedle zvýšených nároků na racionálně-kognitivní procesy (větší rozsah látky,  potřeba uplatnění vyšších myšlenkových operací) i imaginativně-emotivní funkce (požadavek vyšší vyspělsti a odpovědnosti), také s počínajícími fyziologickými změnami (hormonální změny,  sekundární pohlavní znaky). To vša mívá za následek zhoršení pozornosti, motivace i prospěchu, dráždivost s  odvahou nesouhlasit vede ke zvýšené   kritičnosti, stálé opozici, nejistota bývá překonávána  předstíranou „suverenitou“, nápadností , začleňováním se do „part“, agresí (vybíjením tenze), záškoláctvím, útěky atp.PORUCHY UČENÍ, ŘEČI A CHOVÁNÍ jsou organického původu  podmíněné  dědičností či poškozením CNS. Postihují pouze některé dílčí periferní projevy bez jakéokoliv přímého postižení intelektu, nebo jiných komplexnějších duševních útvarů osobnosti.  K nápravě vyžadují   spolupráci s  pedagogicko-psychologickou poradnou. Nejčastěji se vyskytují  například  dyslexie (postiženo čtení), dysgrafie (problémy s  psaním), dysortografie (potíže v gramatice), dyskalkulie (nedostatky v počítání), dyspinxie (obtíže s kreslením),  dyspraxie (nedostatky v úkonech), dysmůzie (snížené rozlišování tónů). U řeči se jedná  o  dysfázii (až neschopnost dorozumění),  dyslálie (postižena výslovnost), dysartrie (artikulace). V oblasti chování se vyskytuje   hyperaktivita (pohybová  zbrklost),  hypoaktivita (pomalost).U dětí se mohou  vyskytovat i jiné dílčí PSYCHOPATOLOGICKÉ  PŘÍZNAKY, vyžadující však již odbornou diagnozu a terapii. Bývají to zpravidla příznaky vážnějších duševních onemocnění, ale mohou se vyskytnout i normálně např. v horečce či zaměnit s "planým mudrováním" a neologismy dospívajících. Z RACIONÁLNĚ-KOGNITIVNÍCH procesů  postihuje  vnímání např. agnozie (porucha poznávání), či  iluze (šalebné vnímání),  ulpívání a únava pozornosti mohou být spojeny s postencefalitidou či epilepsií,  u paměti se vyskytuje např. amnézie (např. po omdlení),  hypermnézie (nárazová či trvalá mechanická všípivost) a hypomnézie (únavou či emocionálně podmíněným útlumem).  S obrazotvorností je spojen  autismus (autos-sám, neproduktivní fantazie, obrácená dovnitř), popř.  halucinace, "lhavost bájivá" (hysterické výmysly- mohou být i škodlivé), neurotické .snění (brání reálnému uplatnění). Myšlení může vykazovat  překotnost, zmatenost, záraz, bludy (rozumově nekontrolované spekulace, u dětí nesystematické). U IMAGINATIVNĚ-EMOTIVNÍCH funkcí  postihují city např. fobie (úzkostné stavy-panické strachy), depresivní stavy (sklíčenost i agitovanost). U volních procesů to bývají obsese (nutkavé  jednání), abúlie (útlum, nerozhodnost, pasivita, nezájem) aj.NEUROTICKÉ  PŘÍZNAKY  postrádají organickou příčinu, jedná se pouze o funkční  znaky  zatížení a oslabení nervové soustavy, obvykle vznikají  jako reakce na aktuální neuspokojivé okolnosti a po jejich odstranění také zpravidla mizí. Vyskytují se samostatně, nebo jsou grupované. Při jejich stanovení u dětí  je dobré se neukvapovat,  v jejich by mohla být i neprocvičenost, či jiný nedostatek. (Nejedná se o neurózu - ta je funkční nemocí osobnosti).Nejobvyklejšími neurotickými příznaky U DĚTÍ  bývají  např.   úzkosti a fóbie (přemrštěné reakce - zpravidla z nedostatku jistoty a opory),  hysterické reakce (záchvaty, lži aj.strhávání pozornosti k vyvolání obdivu, soucitu, závisti atp.), noční pomočování  (různé patogické vlivy /6 %/  -  životospráva, povzbuzování sebekontroly, pocilování svěračú), koktavost (sumace aktuální i vleklých frustrací /1 %/ - někdy nekoktá při šeptání, zpěvu, potmě atp., po 16. roce  mizívá), mutismus (psychogenní přechodný stav, buď  totální, či selektivní - terapie důvěrou a rozvojem zájmů), tiky (mimovolné pohyby ,ritualizace, intenzivní tenze - farmakoterapie, psychoterapie, v dospívání obvykle mizí), bolesti hlavy (tlakové bolesti v krajině čelní a spánkové - odpočinek, pobyt na vzduchu) aj. V PREPUBERTĚ se jako neurotické příznaky vyskytují i nutkavé myšlenky a představy (farmakoterapie a psychoterapie),  dlouhodobější deprese (v pozadí často nejistota a nízká sebedůvěra) a snadno vznikající   patické reakce (senzitivní vztahovačnost, červenání, třesy atp. - cestou k nápravě je paradoxní intence). Charakteristickým komplexem neurotických příznaků je neurastenický syndrom. Obecně  působí pozitivně  respekt,  přátelskost, dostatek možností pro tvořivé zájmy a autokultivaci.