Náměty Březinových básní - Své básně věnuje Anně Pamrové, se kterou si koresponduje celý život („V království ženy jsem se setkal jedině se svou matkou nebo s Vaší duší“)
Dále se Březina věnuje ve svých básních Praze. Po roce 1890, tedy po smrti matky i otce (otec zemřel 4 dny po matce) se Březina prostřednictvím svých básní vyrovnává se smrtí („Jeden týden zbavil mne rodičů a všeho“).
Prostředky Březinovy poezie - Základ Březinovy řeči je bohatství metafor. Dynamičnost básnických obrazů rozvíjí celé řetězce představ a dojmů. Spojuje významově vzdálená nebo protikladná slova (oxymorón). Hymnický, patetický výraz, značná citovost, vizionářství, bohatý jazyk (biblické parafráze, náboženské pojmy), složitá souvětí, hudebnost verše.
- své básně publikuje v časopise Niva - báseň Smutek západu - popisuje své prázdninové rozjímání v přírodě při četbě Baudelaira
• Tajemné dálky - 1895 - 300 výtisků, sbírka, v níž se vyrovnává se smrtí, komunikuje se smrtí, smrt a utrpení dávají smysl života, jestliže smrt dává smysl života, musí mít smrt sama smysl
• Svítání na západě - 1896 - titul sbírky je oxymorón - západ je roven smrti, svítáni symbolizuje vysvobození z pozemského utrpení a přechod do duchovního života, bolest, asketická samota; volný verš
• Větry od pólů - 1897 - nejabstraktnější sbírka, v níž vrcholí básníkova snaha odprostit se od reálného života
• Stavitelé chrámu - 1899
• Ruce - 1901 - Březinova poslední sbírka - skepse pomalu ustupuje optimističtější víře v budoucnost, symbol spojených rukou jako představa sbratření lidstva; volný abstraktní verš
• Hudba pramenů - soubor esejů
• Skryté dějiny - kniha esejů
J. Deml - Mé svědectví o Otokaru Březinovi
V. Nezval - Smuteční hrana za Otokara Březinu
Žádné komentáře:
Okomentovat