Hledejte v chronologicky řazené databázi studijních materiálů (starší / novější příspěvky).

Některé pojmy z oblasti třídního managementu

Některé pojmy z oblasti třídního managementu
Práh tolerance – týká se těžiště rozhodovacích procesů (nakolik budou v rukou učitele, nakolik je ochoten předat je do rukou dětem), hluku, který jsem ochoten akceptovat, sociální distance k dětem, velikosti skupiny, jaký mám status jako učitel a jakými způsoby tento status udržuji.
Proaktivní chování – indukuje aktivní rozhodovací proces učitele, který je charakterizován:
 Pozitivní orientací na cíl
 Záměrných plánováním
 Preventivním zaměřením
Proaktivní učitel může být nejlépe popsán jako ten, který pracuje aktivně s informacemi, rozhoduje se na základě důvěry v žáky, v to, že se mohou a budou učit prostřednictvím pro ně vhodného vyučování.
Reaktivní chování – chování učitele, které se objeví v interaktivní fázi vyučování jako odpověď na neočekávané události (zejména negativní). V reaktivním vyučování je čas pro zhodnocení situace a vytvoření strategie krátký (na rozdíl od proaktivního vyučování).


Fáze třídního managementu
Dobrý management je podmíněn třemi fázemi:
 Fáze plánování v perspektivní i blízké rovině (před zahájením školního roku, před akcemi v průběhu roku)
 Fáze včleňování projektovaného do školní reality (práce s pravidly výukové činnosti atd.)
 Udržování činností během celoroční výuky a její vyhodnocování

Komponenty dobrého managementu
Jádro managerských dovedností tvoří dva typy aktivit:
 Učitel musí zavést standardy pro chování, které zamezí vyrušování nebo alespoň zachová jeho nízkou úroveň
 Vytváří podmínky, které jsou zaměřené na prevenci nevhodného chování

Jedním z podstatných komponentů efektivního managementu je identifikace očekávaného chování žáků. Učitel má mít jasnou představu o tom, co je speciálně pro něj vhodné a nevhodné chování (viz práh tolerance).

Další komponenta se týká formulace procedur a rutinních činností, které podporují očekávané chování. Smyslem formulace těchto procedur není svázat chování žáků, ale naopak uvolnit prostor pro učební aktivity, jejich efektivní průběh (doporučuje se např. formulovat obecná pravidla činnosti ve vyučování, která by měla být pro žáky závazná, a ponechat je všem na očích – plakát na stěně třídy).
Další komponenta se vztahuje k uspořádání výukové místnosti (dobrý přístup k žákům, k pomůckám atd.)

Další komponentou dobrého managementu je tzv. monitorování – pečlivé sledování situací ve třídě (udržování očního kontaktu, sledování třídy, i když pracuji s jednotlivcem).

Do managerských strategií patří i systém důsledků nevhodného chování, systém odměn a trestů. Klade důraz především na pozitivní následky, které jsou příznivé pro učení. Při používání negativních důsledků se doporučuje vysvětlovat vztah příčiny a následku na konkrétním příkladu porušení očekávaného standardu.

Na závěr: Stejně jako dobrá výchova se pozná podle toho, že postupně přechází v sebevýchovu, i dobrý management se vyznačuje tím, že vyústění směřuje od řídících aktivit učitele k sebeřídícím činnostem žáka

Žádné komentáře:

Okomentovat