POTENCIALITY ŽÁKOVI OSOBNOSTI
Pod vlivem vnějšího působení může být řada možností dítěte nevyužita. Dítě se rodí s neuvěřitelnou škálou potenciality, ale mi mu je odebíráme (to se nesmí, tam nechoď). Dítě je ztrácí. Dítě se rodí s vlohami, aby se rozvíjely musí být rozvíjeny (my bychom je měli objevit a rozvíjet se).
Dítě, přicházející do školního prostředí, tak se setkává s řadou efektů učitele. Nejvýznamnější je generalizace (při nesplnění úkolu – dítě je hloupé, dítě se přestane snažit), tzv. Golemův efekt. Pikmalionův efekt – dítěti dáme důvěru v činností, dítě se bude snažit a bude úspěšnější.
Orientace na chybu
Chyby dělají všichni. Musíme si to uvědomit, jinak žáka degradujeme. Začne se orientovat na chybu a tím více jich bude dělat. Každá chyba vyvolá úzkost a úzkost vyvolá další chybu.
Řešení chyb
Vyhnutím neúspěchu – nebude chodit do školy (raději do ní nepřijede).
Bude vyhledávat úkoly extrémně lehké – zde bude mít úspěch
Bude vyhledávat úkoly extrémně těžké – nezvládne jej nikdo a všichni jsou neúspěšní
Postoj učitele
Nesrovnávat výkony jednoho dítěte s druhým.
Nesrovnávat úkol s úkolem předešlým.
Teorie balance – vyrovnání tlaků
• Pozitivní – jestliže motivujeme dítě k úspěchu v rámci jeho možností (dítě se nevyvíjí harmonicky, ale můžeme vyvolat vůli). Sebehodnocení.
• Dítě podlehne vlastnímu tlaku – samo sebe znehodnocuje sebe sama tím, že identifikuje s názorem okolí. Dítě je nejisté.
Nejhorší faktor
Ignorace dítěte učitelem – ty pro mě neexistuješ.
Mechanismy obrany dítěte
Racionalizace – Já kdybych mohl, tak …… . Já bych to věděl, ale vy mi nedáte možnost… .
Žádné komentáře:
Okomentovat