VZTAHY

VZTAHY
Je chrámem příroda s živými pilíři, jež slovy zmatenými někdy zahovoří;
v symbolů černé hvozdy se tu člověk noří, jež na něj důvěrně svůj pohled zamíří.
Jak táhlé ozvěny, jež z daleka se mísí v jednotě hluboké, dálné a temnotné, rozsáhlé jako noc a jako světlo dne, tak vůně, barvy, zvuky odpovídají si.
Jsou vůně některé svěží jak dětská těla, jak louky zelené, sladké jak oboe, bohaté, vítězné či porušené zcela,
v nichž nekonečných věcí rozpětí se skrývá, jak ambra, kadidlo, mošus a benzoe,
ze kterých extáze smyslů i ducha zpívá.

KOČKY
V usedlém věku lnou ke kočkám lenošivým jak vroucí milovník, tak vážný učenec,
k té chloubě příbytku, silným a něžným přec, jak oni sedavým, jak oni zimomřivým.
Ty přítelkyně věd a rozkoší si kout
tichý a přetemný hledají za svět denní;
Erebos by je vzal svým peklům za spřežení, jen kdyby mohly dát svou pýchu pod chomout.
Sní v póze vznešené sfing obrovských, jež leží hluboko na pouštích, dumají, v sobě střeží
sen věčný, do něhož se hrouží víc a víc;
srst jejich plodných těl magických jisker plna; jak písek do jejich mystických zřítelnic
sype se na tisíc hvězd sršícího mlna.