 „avantgardní divadlo“

 „avantgardní divadlo“ – 1926 založení „Osvobozeného divadla“ – rozvoj poetismu, spojení se životem, využití prostředků lidové zábavy, přímý dialog s divákem – Jiří Voskovec (1905-81), Jan Werich (1905-80), ve 30. letech spolupráce s Jaroslavem Ježkem – množství osobitých her, s nástupem fašismu hry nabývaly na společenské odpovědnosti („Golem“, „Caesar“, „Rub a líc“) některé z her zfilmovány
 „D 34“ – náročná umělecká díla pro lidového diváka, zakladatel Emil František Burian, řešil aktuální problémy doby, usiloval o syntetické divadlo (spoj. různých divadelních prvků a žánrů)
 po roce 1945 divadla malých forem – Semafor (zakladatel Suchý a Šlitr) hry – „Zuzana je sama doma“, „Jonáš a tingltangl“, „Člověk z půdy“, „Kytice“
 Divadlo Na zábradlí
 Divadlo Járy Cimrmana – Svěrák, Smoljak – „Dobytí Severního pólu“, „Dlouhý, Široký a Krátkozraký“, …
- vývoj české kinematografie
o 15. 7. 1896 – kinematograf v Čechách; 15. 9. 1907 – Viktor Ponrepo – otevřel 1. pražské kino, vznik prvních českých filmů (od roku 1898), Jan Kříženecký – režisér a autor prvních českých aktualit, první český zvukový film „Tonka Šibenice“ (1931)